Rekultivace po těžbě mění ráz krajiny

Severní Čechy v současnosti charakterizuje i devastace krajiny kvůli těžbě hnědého uhlí. Zmizely nejen celé vesnice, ale i rozsáhlé území s kvalitní zemědělskou půdou a těžbě musely ustoupit produkční ovocné sady. V současnosti je však již prakticky rozhodnuto, že těžba uhlí zde bude postupně ukončena. A zdevastovanou krajinu bude třeba rekultivovat.

Výtah z článku, který vychází v časopise Energie 21 č. 4/2020.

Na místech, kde těžba skončila, již rekultivace probíhá. Lze ji provádět různými způsoby, ale nová krajina by však měla být ekologicky vyvážená. Za nejúčinnější stabilizační prvky se považuje výsadba lesů, parků, lesoparků a tvorba vodních ploch. V budoucnu by tak mohla vzniknout rekreační oblast. Ale jsou i další možnosti využití, jako například výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Rekultivace se zpravidla provádí jako zemědělská, lesnická nebo hydrická. Ve všech případech jde o dlouhodobý proces, ale celkově nejnáročnější je zemědělská rekultivace.

Cílem lesnické rekultivace je vznik nových lesů. Stromky se vysazují do jamek se substrátem obohaceným živinami. Hydrická rekultivace je nejjednodušší. Spočívá v zaplavení území vodou, čímž vznikne jezero. V současnosti na Mostecku už několik takových nádrží slouží k rekreačním účelům. V příštím roce by se veřejnosti mohlo otevřít napouštěné Mostecké jezero.

Existují však i jiné možnosti využití těžebních jam, než půda, les nebo rekreační jezera. Severní Čechy by se časem například mohly proměnit v ­oblast s největší koncentrací výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů ve střední Evropě. Studii, jak nově využít krajinu zhruba o čtyřech stovkách kilometrů čtverečních zasažených těžbou, v současné době zpracovává státní podnik Palivový kombinát Ústí (PKÚ), kterému území patří.

Podnik loni představil svoji vizi o propojení budoucích rekultivačních jezer tak, aby se mezi nimi voda dala přepouštět. S ohledem na klimatické změny se začalo uvažovat přemýšlet o tom, jak by se dalo z původně izolovaných jezer bez odtoku a přítoku vytvořit soustavu a využít je také k výrobě energie.

Mezi jezery by měly vyrůst standardní vodní elektrárny a součástí plánu jsou také elektrárny přečerpávací. Jezera vzniklá ve zbytkových jámách, kde se dnes ještě těží, by tvořila spodní nádrž. Horní nádrže by se nacházely na výsypkách v okolí lomů nebo i v oblasti Krušných hor, aby se dosáhlo co největšího převýšení. Na březích i na hladinách jezer by se také mohly rozmístit fotovoltaické elektrárny.

Zatím jde o vize a plány, ale vybudování severočeské energetické jezerní soustavy vypadá poměrně reálně. V ­příštích dvaceti letech by postupně mělo docházet k vyřazování zdrojů na spalování fosilních paliv. V ­roce 2040 tak bude potřeba mít k dispozici technologie, které je nahradí.

Text a foto Hana Honsová

Obrázky:

Na Mostecku se stále těží kvalitní hnědé uhlí, ale těžba se bude utlumovat

Pro rekultivaci zalesněním se dnes využívají jen původní a přizpůsobivé dřeviny

Nejsnadnějším způsobem je zaplavení jámy vodou a využití k rekreaci či výrobě čisté elektřiny

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *