Fotovoltaika má mezi obnovitelnými zdroji výlučné postavení. Je investičně přístupná – producentem elektřiny může být i malá domácnost, je škálová – smysl dávají zařízení o výkonu 4 kW i 40 MW a možnosti umístění a využitelnosti panelů jsou široké. Kromě toho dochází k neustálému zlepšování technologie a snižování ceny solárních modulů. Ale především je bezemisním čistým zdrojem energie.
Výtah z článku, který vyšel v časopise Energie 21 č. 6/2018.
Kolem roku 2010 došlo v ČR k boomu výstavby fotovoltaických elektráren díky režimu podporovaných výkupních cen. Bohužel nebyl zastropován celkový instalovaný výkon, což mělo za následek živelný a pro stát v podstatě nekontrolovaný růst, který vedl k velkým rozpočtovým výdajům na podporované výkupní ceny energie. Stát dupl na brzdu a úplně zastavil další podporu, což zákonitě znamenalo i konec dalšímu budování fotovoltaických elektráren.
Přestože dnes velké projekty v Česku nevznikají, nedá se říci, že by vývoj zcela ustrnul. Díky programům ministerstev průmyslu a obchodu a životního prostředí dochází k pomalému rozjezdu další výstavby malých střešních instalací na střechách rodinných domů nebo firemních objektů. V programu Nová zelená úsporám je možné získat podporu až 150 tis. Kč na FV systém s akumulací elektrické energie, firmy mohou využít operačního programu
Solární asociace si nechala zpracovat studii, ze které vyplývá, že v České republice je potenciál střešních ploch vhodných pro instalaci fotovoltaických elektráren u rodinných a bytových domů více než 4,5 GWp a u ostatních budov přes asi 7,3 GWp. To je srovnatelné s dalším jaderným zdrojem. Potenciál mají zejména průmyslové objekty – střechy výrobních hal a logistických terminálů disponují velkou plochou, která je však pokryta panely jen zřídkakdy.
Malé soukromé solární elektrárny na střechách rodinných domů posunuje ve využitelnosti obrovským způsobem možnost akumulace do baterií. Stát i distributoři se pochopitelně brání přetokům do sítě. A právě bateriové systémy umožňující časově oddělit výrobu od spotřeby mohou znamenat krok k opravdové nezávislosti na dodavatelích energie – v extrémním případě ve formě ostrovních projektů, které už u nás také vznikají.
S rozmachem výroby je část výnosů zpětně investována do výzkumu a vývoje, a právě tento fakt umožňuje další růst celého sektoru směrem k rostoucí účinnosti modulů a hledání dalších řešení vhodných tam, kde není možné standardní solární panely instalovat. Dnes to jsou především technologie umožňující „sprejovat“ či „tisknout“ fotovoltaiku na různé materiály a povrchy. Modul už dnes může být ohebný a lze jej vytvarovat podle potřeb designéra či architekta. K zakoupení jsou dnes už i oboustranné moduly schopné využít na zastíněné straně odražené světlo (bifacial modules). Dalším trendem ve využití fotovoltaiky jsou různé stavební materiály a komponenty. Pracuje se také na tom, aby silniční povrchy, svodidla a odhlučňovací bariéry u silnic byly z fotovoltaických panelů.
Chytrá řešení pro energetiku – to je trend budoucnosti. S decentralizací výroby energie totiž vzrůstají nároky na pokročilé řízení celé energetické soustavy. Nejde jen o distribuční síť jako celek, chytrý management musí začínat na úrovni domácností s fotovoltaikou, které jsou motivovány k co nejnižším přetokům do sítě. Napomohou baterie nebo „mobilní“ akumulátor ve formě elektromobilu. Důležitým prvkem jsou ale i chytré řídicí systémy, které dokážou v moderní domácnosti časovat spotřebiče či rozhodnout, zda je zrovna lepší odebírat elektřinu ze sítě či vybíjet akumulátor.*
Ing. Tomáš Buzrla, Solární asociace
Obrázky:
Oboustranné moduly mohou využít odražené sluneční světlo například z interiéru. Foto archiv/Florian Solar
Moderní technologie umožňující například „tisknout“ fotovoltaiku na různé materiály a povrchy. Foto archiv/3D Print.com
Solární tašky jsou konstrukčně řešeny tak, že zároveň suplují střešní krytinu. Foto archciv/Tesla.com
V souvislosti s vývojem v Číně lze očekávat další snižování cen panelů na evropském trhu. Foto archiv/Energie 21
