Česko na cestě k dekarbonizaci

Přechod směrem k nízkouhlíkové ekonomice, a tedy klimatické neutralitě, s sebou přináší potřebu zvýšených investic do opatření na zmírnění emisí skleníkových plynů. Výzkumný tým z Fakulty elektrotechnické ČVUT v rámci mezinárodního projektu spočítal výši potřebných investic, zmapoval jejich současný stav a připravil investiční plány pro dosažení klimaticko-energetických cílů k roku 2030.

Výtah z článku, který vyšel v časopise Energie 21 č. 5/2021.

Výzkum probíhal ve spolupráci s Technickou univerzitou v Rize (Lotyšsko) a Institutem pro ochranu klimatu, energetiku a mobilitu (Německo). V Česku se studie zaměřily na oblast budov, obnovitelných zdrojů energie a teplárenství. Ve všech třech případech je současná výše investic nedostatečná.

Vypočítali jsme, že jen k dosažení cílů v oblasti obnovitelných zdrojů energie pro rok 2030 tak, jak byly stanoveny v českém Vnitrostátním plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu, bude třeba investovat do nových zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů více než 300 miliard Kč, tj. zhruba 30 miliard Kč ročně mezi lety 2021 a 2030.

Podobně přechod na nízkouhlíkové hospodářství v jednom z klíčových odvětví české energetiky, v teplárenství, přinese do roku 2030 investice do nízkouhlíkových technologií ve výši zhruba 100 miliard Kč, tj. 10 miliard Kč ročně.

U renovací residenčních budov je potřeba investic podle odhadů Šance pro budovy zhruba ve výši 400 miliard Kč pro období 2021–2030, tedy zhruba 40 miliard ročně.

Z výzkumu jasně vyplynulo, že oproti současným tokům nízkouhlíkových investic je třeba masivně zvýšit investiční úsilí, respektive změnit strukturu stávajících investic (např. v případě budov či teplárenství).

Klíčovou roli v přechodu na nízkouhlíkové hospodářství sehrají soukromí investoři, je třeba je však podpořit vhodným regulatorním prostředím a dobře nastavenými veřejnými programy.

Výzkum identifikoval řadu faktorů, které brání sladění dostupných finančních zdrojů (soukromých i veřejných) s investičními potřebami.

V neposlední řadě je součástí řešení i implementace Taxonomie EU, jako jednoho z hlavních podpůrných rámců, který definuje udržitelné investice, a tím usnadňuje přechod na nízkouhlíkové technologie. Taxonomie se brzy stane referenčním dokumentem s rozsáhlými důsledky zejména pro odvětví využívající uhlí, pravděpodobně i zemní plyn. To se ukazuje jako jeden z klíčových faktorů zejména v případě teplárenství.

V krátkodobém až střednědobém horizontu bude uhlí nahrazeno kombinací zemního plynu, biomasy a energetického využití odpadu, přičemž nejvyšší podíl bude mít zemní plyn. Přestože toto odvětví nemá mnoho bezprostředních alternativ na straně dodávek tepla a spalování zemního plynu přináší okamžité snížení emisí skleníkových plynů ve srovnání s uhlím, je třeba tato zařízení považovat za přechodná, nepředstavují cestu k dosažení uhlíkové neutrality a nesmí tak v současném technologickém prostředí představovat trvalé řešení, které by bránilo dosažení dlouhodobých cílů v oblasti dekarbonizace.

Zemní plyn bude muset být v nadcházejících desetiletích postupně nahrazen jinými, bezuhlíkovými technologiemi. Plány na transformaci výroby tepla musí zároveň zohlednit očekávaný rozvoj obnovitelných zdrojů energie spolu s akumulací tepla a navrhnout celý vývoj systémů dodávky tepla tak, aby umožňoval postupnou integraci decentralizovaných zdrojů tepla založených na obnovitelných zdrojích.

Rok 2030 bude pro Evropu důležitým milníkem na cestě ke klimatické neutralitě. Dobrou zprávou je, že víme, jaké konkrétní kroky máme udělat. Objem prostředků směřujících do dekarbonizačních aktivit je bezprecedentní a byla by škoda jej nedostatečným nastavením nebo nízkou ambicí plně nevyužít.

(Všechny výstupy projektu jsou dostupné na stránkách https://tinyurl.com/ClimateInvestment2030.)

Michaela Valentová, Fakulta elektrotechnická ČVUT

Obrázky:

Klíčovou roli v přechodu na nízkouhlíkové hospodářství u nás sehrají soukromí investoři, s přiměřenou podporou státu. Foto archiv/srovnejto.cz

Podle Taxonomie EU bude muset být zemní plyn v nadcházejících desetiletích nahrazen bezuhlíkovými technologiemi. Foto archiv/MRW*

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *