Moje zkušenosti se střešní solární elektrárnou

Na podzim roku 2018 jsem na rodinném domě zprovoznil malou střešní fotovoltaickou elektrárnu (FVE). Návrh a instalaci jsem popsal v časopise Praktik číslo 10/2018. Čtenářům jsem slíbil, že zhruba po jednom roce provedu určité zhodnocení provozu elektrárny a podělím se o poznatky a zkušenosti. To jsem učinil (Praktik 12/2019) a věřím, že to může zajímat i čtenáře časopisu Energie 21.

Výtah z článku, který vyjde v časopisu Energie 21 č. 2020.

Po vyřešení několika drobných počátečních problémů lze říci, že „všechny systémy pracují normálně“ a provoz je zcela automatický, takže kdo se o to nechce zajímat, ani neví, že je v domě toto zařízení instalováno.

Pokud ale někdo funkci jednotlivých systémů sleduje podrobně (jako to dělám já), tak časem zjistí, že ne všechno je optimální, něco by se asi dalo zlepšit a s něčím se člověk musí smířit. Zčásti je to tím, že nový provozovatel nemá dost zkušeností, zčásti tím, že při pořízení sestavy některé informace chybí, nebo jsou nepřesné. Také je třeba během instalace udělat drobné kompromisy (například panely jsou umístěny v trochu jiné pozici, než jsem plánoval).

Veškeré monitorování zajišťuje v jednotce Easy Solar (systém Color Control GX) a data jsou ukládána do cloudu výrobce, odtud se dají stáhnout a exportovat do Excelu. Většinou ale lze vystačit s grafy, které systém vytváří. Je možné zde přímo sledovat momentální stav v daném čase a za vybrané období.

Skutečné množství efektivně spotřebované elektřiny i množství předané do sítě lze zjistit odečtem elektroměru. Z porovnání spotřeby elektřiny v období před instalací FVE (podzim roku 2018) a po instalaci vyplynulo, že odběr klesl na méně než jednu třetinu.

Trochu mne zaskočila vlastní spotřeba zařízení Easy Solar. V zimních měsících systém nezíská ze slunce ani tolik energie, kolik spotřebuje pro svůj provoz. Největší spotřebu má DC-AC sinusový měnič, který je trvale připojen (přifázován) na rozvodnou síť, tj. všechna energie ať již přímo z panelů, z baterie nebo ze sítě jde přes měnič.

Snížení spotřeby elektřiny v našem rodinném domě na třetinu je příjemné, ale návratnost investice to bohužel nezajistí. Investice do systému byla (po odečtení dotace) asi 270 000 Kč. Roční úspora činí asi 6100 Kč a prostá návratnost vychází 44 let, což je výrazně více než životnost zařízení.

Částečně by pomohlo přejít na sazbu D1d (návratnost 39 let). Nicméně lze očekávat, že se změní struktura poplatků a platba za jistič se bude zvyšovat. A je pravděpodobné, že cena elektřiny poroste více než míra inflace, což návratnost zkrátí. Podle posledních zpráv budou k dispozici dotace z takzvaného Modernizačního fondu, který by se měl použít i pro rozvoj fotovoltaiky na střechách rodinných domů a firem.

Z výše uvedeného plyne i moje rada pro ty, kteří si FVE pořizují jen jako investici: Sledujte vývoj, neukvapte se, pečlivě spočítejte dobu návratnosti a porovnejte s jinými možnostmi investování.*

Připravil Karel Murtinger (energetický poradce)

Obrázky:

Šest FV panelů z dvanácti je orientováno na východ

Monitorování zajišťuje Easy Solar (systém Color Control GX)

Křivka účinnosti DC-AC měniče v závislosti na zatížení

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *