Volební programy z hlediska klimatu

Nejkomplexnější a nejkonkrétnější volební programy pro řešení změny klimatu, napravení zemědělství, modernizaci energetiky a zlepšení životního prostředí mají strana Zelených a Piráti se Starosty. Ukázala to předvolební analýza zpracovaná experti a expertky Hnutí DUHA ve spolupráci se zástupci a zástupkyněmi dalších organizací asociace ekologických organizací Zelený kruh.

Anketa se 30 otázkami, doplňující základní analýzu programů, následně ukázala, že téměř všechny strany, které se ankety zúčastnily (z oslovených stran neodpověděly ANO, KSČM a Trikolóra), deklarují kladný postoj k ekologickým opatřením ve velké většině otázek. Nejsilnější shoda s ekologickými organizacemi je u Zelených (29 z 30 otázek) a ČSSD (27 z 30). Přes dvě třetiny kladných postojů k řešení ekologických problémů mají Piráti (24), STAN (21) a Přísaha (21). U SPOLU je možné hodnotit jen 12 otázek, kde na 11 odpověděli “ano” a na jednu “ne”. U SPD je podíl kladných a negativních postojů vyrovnaný (15:15).

Zajímavé jsou posuny v hodnocení některých stran oproti volbám v roce 2017. Nejmarkantnější je to u ODS, která v roce 2017 byla (spolu se Svobodnými) nejhorší a tento rok podepsala výrazně lepší program koalice SPOLU. Naopak klimatický a ekologický program TOP 09 byl před minulými volbami silnější. Zezelenala také ČSSD (měla však solidní program již v roce 2017). V rámci koalice Pirátů a STAN se zlepšil hlavně STAN (který měl v roce 2017 velmi slabý program), ale mírně se zlepšili i Piráti, kteří však velmi dobrý program měli už v roce 2017. Zhoršilo se ANO.

Významná shoda mezi stranami panuje v otázce změny přístupu k zemědělské krajině a půdě. SPOLU, ČSSD, Piráti se STAN, Zelení a do jisté míry i KSČM navrhují konkrétní řešení pro vracení života do krajiny, jako je povinnost minimálního podílu zelených ploch na zemědělské půdě či reforma zemědělských dotací s důrazem na ochranu přírody a krajiny. SPD navrhuje dílčí pozitivní řešení. ANO přichází s dílčími řešeními v technické oblasti, ale zcela pomíjí potřebné změny krajinné struktury.

Téměř všechny strany akceptují odklon České republiky od uhlí, výjimkou je TSS navrhující dotěžení zásob uhlí a KSČM, která chce odklad termínu konce uhlí. Konkrétní termín konce uhlí však uvádějí jen Zelení (2030) a Piráti se STAN (2033). Piráti však v anketě souhlasili s rokem 2030, ČSSD mluví o konci uhlí v roce 2030 nepřímo (ale v anketě to potvrzuje explicitně). SPOLU zůstává na obecné úrovni, lídři KDU-ČSL a TOP09 však veřejně deklarovali rok 2030. ANO naznačuje, že bude hledat cestu k rychlejšímu odklonu od uhlí, než je rok 2038, ale nic neslibuje. SPD a Přísaha počítají se zavíráním uhelných elektráren, nesdělují však detaily.

Konkrétní návrhy na rozvoj obnovitelných zdrojů předkládají ČSSD, SPOLU, Zelení a Piráti se STAN. ČSSD navíc mluví o potřebě zcela nové energetické koncepce s důrazem na plnění dekarbonizačních cílů 2030 i uhlíkové neutrality 2050. ANO přichází s velmi ambiciózním cílem ztrojnásobení výkonu OZE do roku 2025, ale neuvádí, jakým způsobem toho chce docílit. Obecně pozitivní je v oblasti obnovitelných zdrojů také KSČM. Přísaha a TSS pouze konstatují, že mají místo v energetickém mixu a SPD odmítá systém dotací na obnovitelné zdroje.

– Jiří Koželouh z Hnutí DUHA říká: “Strany dle svých programů a odpovědí v anketě ve většině případů opět více zezelenaly, když to srovnám s volbami v roce 2017 nebo 2013. Stále vedou Zelení, ale velmi se jim přiblížili Piráti se STAN. Dle programů by také mělo být příštím volebním období méně vyložených odpůrců ekologie. Například dříve silně antiekologická ODS podepsala solidní ekologický program SPOLU. Programy, anketa a další předvolební deklarace ukazují, že politici správně vnímají rostoucí zájem Čechů a Češek o ochranu životního prostředí a řešení změny klimatu. Hnutí DUHA bude další čtyři roky usilovat o splnění ekologických závazků všech stran.”

– Daniel Vondrouš, ředitel Zeleného kruhu říká: “Drtivá většina voličů požaduje, aby se ozdravení životního prostředí a ochrana přírody a klimatu staly hlavními prioritami. Analyzované volební programy na to reagují. Vyhýbají se ale nutným opatřením, která by mohla působit kontroverzně. Často odmítají prozradit, jak a kdy strana své vzletné cíle uskuteční. Navíc strany na předních místech kandidátek nenabízejí (snad až na pár výjimek) věrohodné osobnosti z oblasti ochrany životního prostředí. Právě ty by přitom mohly být zárukou, že hned po volbách nebudou sliby zapomenuty.”

– Zdeněk Vermouzek z ČSO říká: “Dobrým příslibem jsou konkrétní návrhy pro ozdravení lesů u PirSTAN, SPOLU, Zelených i ČSSD. Bohužel řešením opravdu není masivní výsadba stromků, jak to navrhuje ANO. Nadějně působí návrhy na nová velkoplošná chráněná území, ať už jsou to národní parky Křivoklátsko a Soutok nebo nová CHKO Krušné hory. Největší výzvou v současné krajině zůstává příliš intenzívní zemědělství. Nutnost zásadních změn si uvědomuje většina stran, včetně konkrétních kroků, jako je ponechání části půdy pro přírodu, zásadní reforma dotační politiky nebo významné rozšiřování ekologického zemědělství. Nejbližší roky ukáží, zda jsou již problémy dostatečně rozsáhlé, a veřejné mínění dostatečně silné, aby příští vláda našla k opravdu podstatným změnám odvahu. Profitovali bychom z toho všichni.”

– Lukáš Hrábek z Greenpeace říká: “Některé politické strany si už nyní uvědomují, že je s těžbou a spalováním uhlí potřeba skončit kolem roku 2030. Ekonomická situace a rostoucí cena emisních povolenek totiž nedává uhlí moc dlouhou budoucnost a je třeba mít plán na útlum uhelného sektoru a spravedlivou transformaci uhelných regionů už pro následující roky. Ruku v ruce s tím jde i podpora obnovitelných zdrojů, kterou politické strany také vesměs deklarují, protože uhlí bude potřeba nahradit. Konkrétní kroky, jak zajistit konec uhlí a rozvoj obnovitelných zdrojů, ale v programech chybí, ty bude muset představit nová vláda.”

– Edvard Sequens z Cally říká: “Českou, z hlediska životního prostředí chybnou fascinaci jadernou energetikou, potvrzuje zaměření na její další rozvoj, a to nejen v Dukovanech u všech hodnocených stran kromě ČSSD, která se jí vyhnula a jedinou čestnou výjimkou Zelených. SPD a KSČM by navíc mezi uvažované dodavatele vrátily Rusko a Čínu. Překvapující je, že většina stran, které odpověděly na anketu, nechtějí pro nový reaktor zvýhodněnou cenu, kterou by spotřebitelé platili po 30 až 60 let provozu, ale přitom pro ni některé hlasovaly v Lex Dukovany (Piráti, SPD a ČSSD).  Samosprávy dotčené hrozbou hlubinného úložiště radioaktivních odpadů uvítají, že Piráti, STAN, SPD, ČSSD a Zelení podporují, aby umístění nebylo možné bez souhlasu obcí.”

Podrobné výsledky hodnocení programů podle čtrnácti ekologických témat a výstupy ankety jsou ke stažení na https://volby.hnutiduha.cz/hodnoceni-programu

Zdroje: Hnutí DUHA a Zelený kruh

Foto archiv/Energie 21*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *