Tři sta miliard pro rozvoj čisté energetiky

V článku představujeme výstupy analýzy investičních potřeb pro plnění klimaticko-energetických cílů k roku 2030 České republiky a porovnáváme je s identifikovanými současnými toky klimaticko-energetických investic.(1) Zaměřujeme se na dva sektory, jež také budou hlavními přispěvateli k dosažení klimaticko-energetických cílů – budovy a obnovitelné zdroje energie a infrastruktura nezbytná k jejich rozvoji.

Článek vyšel v časopise Energie 21 č. 4/2020.

Členské státy Evropské unie (EU) si v souvislosti s nutností čelit klimatické krizi stanovily ambiciózní klimaticko-energetické cíle. Naplnění těchto cílů přináší ohromné příležitosti pro rozvoj v sektoru budov a užití obnovitelných zdrojů energie (OZE), ale také znamenají nutnost poměrně výrazně navýšit aktivitu v oblasti klimaticko-energetických investic.

Investiční potřeby (budovy a OZE)

Investiční potřeby lze definovat jako výši finančních prostředků, nezbytných k dosažení klimaticko-energetických cílů v daném sektoru a časovém horizontu (zde do roku 2030). Tyto potřeby by však neměly být vnímány izolovaně, ale jako jeden z mnoha faktorů, které je třeba pochopit a sledovat.

Při odhadu investičních potřeb v sektoru budov vycházíme ze scénářů představených v Dlouhodobé strategii renovace budov České republiky.2 Tyto scénáře odhadují kumulativní investiční potřebu v sektoru budov do roku 2050 asi na 700 až 1400 miliard Kč. Nižší hodnota odhadu představuje investiční potřebu scénáře „business-as-usual“ (BAU), zatímco horní hranice je definována hypotetickým scénářem, jenž předpokládá převládající důkladnou renovaci a vyšší míru renovací. Optimálního scénáře lze dosáhnout s odhadovanými kumulativními náklady ve výši přibližně 856 miliard Kč. Tento scénář přináší přibližně 40% úspory emisí ze 44,6 Mt CO2 v roce 2016 na přibližně 26 Mt CO2 v roce 2050. Jde o výrazně nižší než orientační cíl stanovený v Politice ochrany klimatu v ČR.3

V oblasti OZE je hlavním referenčním dokumentem Vnitrostátní plán ČR v oblasti energetiky a klimatu (VPEK), jenž očekává, že podíl OZE na hrubé konečné spotřebě bude do roku 2030 22 %. Rozdělení příspěvku na OZE podle sektorů pro výchozí rok 2020 a rok 2030 je uvedeno v tabulce.

Spotřeba OZE podle sektorů v roce 2030 a 2030, podle VPEK [TJ]. Zdroj: Vnitrostátní plán ČR v oblasti energetiky a klimatu

Konečná spotřeba OZE 2020 2030
Elektřina 33 512 44 540
Doprava 20 399 30 577
Vytápění a chlazení 120 222 164 600
Celkem 174 133 239 717

Na základě této struktury v naší analýze vyčíslujeme investiční potřebu tak, aby byly očekávané hodnoty VPEK v oblasti OZE splněny. Scénáře možného vývoje OZE jsou založeny na základních scénářích uvedených ve VPEK, které byly v některých případech doplněny na základě odborných odhadů autorů.4

Nejprve jsme odhadli příspěvek jednotlivých typů OZE a technologií pro jejich užití, včetně elektřiny, tepla a biometanu. Následně jsme odhadli specifické investiční náklady pro jednotlivé typy OZE a použitých technologií. Pro výpočet jsme použili současné investiční náklady (cenová úroveň roku 2019) a upravili je o efekt „learning curve“, tedy předpoklad, že s masovým rozvojem technologií dochází obecně k jejich zlevnění. Odhad cenového růstu jednotlivých technologií OZE je založen na rozdělení investičních nákladů do dvou základních kategorií – technologií a stavebních prací. Obě tyto kategorie jsou vzhledem k vývoji nákladů analyzovány samostatně. Celkové investiční potřeby představují nediskontovaný součet hodnot investičních nákladů v cenách daného roku, tj. všechny investiční náklady jsou eskalovány koeficienty z cenové hladiny počátečního roku 2019 na cenovou úroveň příslušného roku a nebereme v úvahu časovou hodnotu peněz.

Výsledky modelování investičních potřeb v odvětví OZE ukazují, že celková investiční potřeba v sektoru OZE činí v letech 2021 až 2030 325,5 miliardy Kč (sektor elektřiny, tepla a biometanu pro dopravu). Výroba elektřiny z OZE představuje 42 % celkových nákladů v tomto období, 43 % nákladů připadá na výrobu tepla z OZE a zbývajících 15 % tvoří biometan (obr. 1).

Podíváme-li se blíže na výrobu elektřiny z OZE, představují největší podíl investičních potřeb v tomto segmentu fotovoltaické elektrárny, celkem 64 % (obr. 2). Větrné elektrárny představují 21 % celkové investiční potřeby. Zbývající technologie (geotermální energie, malé vodní elektrárny, biomasa a bioplyn) představují 15 % celkových investičních potřeb.

V případě užití OZE pro výrobu tepla (obr. 3) je nejdůležitějším segmentem spalování pevné biomasy, které představuje přibližně 51 % celkových investičních potřeb, následované tepelnými čerpadly s 24 % celkových investičních potřeb a solární termikou (13 %).

Výsledky modelování doplňují údaje, obsažené v VPEK. Údaje v VPEK mají odlišnou logiku, především se zaměřují na provozní podporu spíše než na řešení potřeb přímých investic.

Investiční mezera (budovy a OZE)

Pro odhad investiční mezery, tedy rozdílu mezi současnou a potřebnou výší investic v sektoru budov jsme využili odhadu scénářů Dlouhodobé strategie renovace budov (výše) a investiční potřebu pro obnovitelné zdroje energie integrované v budovách na základě našich analýz, včetně malých fotovoltaik, tepelných čerpadel, kotlů na biomasu a solárních termických panelů.

Celková roční odhadovaná investiční potřeba budov v rámci scénáře BAU činí 36,7 miliard Kč (obr. 4). Z toho průměrná roční investiční potřeba pro renovace byla odhadnuta ve výši 21,7 miliard Kč a investiční potřeba pro obnovitelné zdroje energie integrované do budov 15 miliard Kč ročně.

Scénář „business-as-usual“ však nesplňuje požadované parametry, pokud jde o snížení emisí skleníkových plynů. Průměrná roční investiční potřeba pro optimální scénář, který je základem Dlouhodobé strategie renovace budov ČR, je ještě vyšší – 41 miliard Kč včetně obnovitelných zdrojů energie. Hypotetický scénář se pak nejvíce blíží dosažení cílů snižování emisí CO2 v roce 2030 (a proto je zahrnut v obr. 4 přerušovanou značkou). Podle hypotetického scénáře činí průměrná roční investiční potřeba pro sektor budov (včetně OZE) 65 miliard Kč.

V rámci studie klimaticko-energetických investic1 jsme odhadli stávající toky klimaticko-energetických investic v oblasti budov na 15,6 miliard Kč v roce 2017. To je necelá polovina investiční potřeby scénáře BAU. V rámci naší analýzy jsme však nebyli schopni plně identifikovat všechny investice – zejména ty, které neprochází přes veřejné programy podpory. Pokud bychom započítali všechny toky investic v oblasti budov, odhadujeme jejich výši na cca 43 miliard Kč, tedy sice vyšší než úroveň BAU, ale jen zhruba dvě třetiny hypotetického scénáře. Je však třeba si uvědomit, že na rozdíl od přímo sledovaných investic se jedná o hrubý odhad, u kterého navíc nemáme bližší informace o hloubce renovací a kvalitě provedených opatření.

Průměrná roční výše investic v sektoru dodávek energie z obnovitelných zdrojů potřebná pro splnění cílů v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 tak, jak je uvádí VPEK, činí 17,6 miliardy Kč (obr. 4) – z důvodu porovnatelnosti výstupů v tomto čísle nejsou zahrnuty technologie integrované v budovách (15 miliard Kč výše). V roce 2017 jsme identifikovali objem investičních toků v tomto sektoru ve výši 2,5 miliardy Kč, včetně související infrastruktury. Současný systém nefinanční a finanční podpory obnovitelných zdrojů energie, respektive nastavení parametrů tohoto systému, tak nevede k dostatečnému rozvoji OZE tak, aby byly nejen naplněny cíle k roku 2030, ale zejména došlo k nutné transformaci celé ekonomiky směrem k efektivnímu, nízko-uhlíkovému systému.

Tato analýza byla vytvořena v rámci projektu Climate investment capacity: climate finance dynamics & structure for financing the 2030 targets, podpořeného Evropskou klimatickou iniciativou (European Climate Initiative, EUKI – www.euki.de) německého Federálního ministerstva životního prostředí, ochrany přírody a jaderné bezpečnosti (BMU).

Michaela Valentová, Jaroslav Knápek (ČVUT FEL), Martin Mikeska (Komora OZE)

Obrázky:

Obr. 1 – Celková investiční potřeba pro rozvoj OZE pro roky 2021–2030

Obr. 2 – Investiční potřeba OZE pro výrobu elektřiny v letech 2021–2030

Obr. 3 – Investiční potřeba OZE pro výrobu tepla v letech 2021–2030

Obr. 4 – Porovnání sledovaných úrovní investic do klimatu a energetiky v roce 2017 a odhadovaná roční výše investičních potřeb k dosažení cílů do roku 2030

Literatura:

Přehled literatury je k dispozici v redakci.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *