Pro dřevní pelety krize neplatí

Objem výroby dřevěných pelet v Česku v prvním pololetí stoupl meziročně o 26 procent. Od ledna do června 2020 se u nás vyrobilo celkem 249 000 tun ekologického paliva. Za celý rok tak domácí výroba zřejmě dosáhne půl milionu tun (ještě loni to bylo 400 tisíc tun). Výrobny pelet nebyly personálně paralyzovány koronavirovými omezeními, naopak využily nadbytku kůrovcového dřeva v lesích a nízkých cen. Výroba během pandemie rostla skoro ve všech peletárnách.

Vedení národní asociace Klastru Česká peleta upozornilo na výrazné navýšení ve výrobě oproti dosavadnímu trendu. Výroba dřevních pelet se u nás za posledních 10 let lineárně zvyšuje, ale letošní rok zažije trh s ekologickým dřevěným palivem rekordní růst. V prvním pololetí 2020 dosáhla domácí výroba pelet 249 tisíc tun. To je o 26 % více než za stejné období loňského roku (v prvním pololetí 2019 to bylo 197 tisíc tun).

Na plný výkon začala vyrábět pila s peletárnou rakouské dřevařské skupiny Pfeifer v Chanovicích. Ta meziročně navýšila výrobu pelet o 80 tisíc tun na současných 120 tisíc tun ročně. To je trojnásobné navýšení oproti předchozí produkci. Chanovická peletárna se tak rázem stala jedničkou v objemu výrobu dřevních pelet na domácím trhu. Dvojkou je pila Mayr-Melnhof Holz Paskov ve Staříči s výrobou mírně pod 100 tisíc tun ročně.

Vedle Pfeiferu přispěly ke skokovému zvýšení výroby českých pelet také další peletárny. Česká rodinná firma Biomac finalizovala jednu z vlastních peletáren ve Ždírci nad Doubravou na plný třísměnný provoz, a tak navyšuje produkci ze 45 tis. tun v roce 2019 na 60 tis. tun v roce 2020. Za zmínku stojí i peletárna Premium Pellets v Golčově Jeníkově, kde došlo k rozsáhlé modernizaci a ekologizaci výroby. To se promítlo ve zvýšené výrobní kapacitě na 40 tisíc tun ročně (v roce 2019 činila výroba 27 tisíc tun).

V rozložení odbytu dřevních pelet se toho příliš nemění. Domácí poptávka sice v posledních letech kontinuálně roste, přesto stále platí, že Česká republika skoro tři čtvrtiny své vlastní produkce vyváží na západní trh. V odbytu jednoznačně vede Itálie, následovaná Rakouskem a Německem. „Změnu lze letos pozorovat na italském trhu, který je největším světovým odběratelem prémiových dřevních pelet. Řada velkých dodavatelů se zde potýká s problémy dodat do země dostatečné množství pelet a uplatňují se zde i menší dodavatelé, kteří na italský trh dodávali pouze skrze větší obchodníky,“ uvedl předseda Klastru Česká peleta Vladimír Stupavský.

Rychlejší rozvoj peletového vytápění v Česku podle něj brzdí slabší prodeje peletových kotlů a nízká cena uhlí, se kterou pelety soupeří. Přitom většina starých uhelných kotlů bude muset být odstavena z provozu kvůli zákonu o ochraně ovzduší přesně za dva roky, v září 2022. Kotlíkové dotace sice běžely už ve třech vlnách, přesto ještě zbývá vyměnit zhruba 300 tisíc zastaralých kotlů.

„Česko má nainstalováno 35 tisíc kotlů na pelety, sousední Rakousko 150 tisíc. Vyšší oblibě pelet by pomohlo i snížení ceny díky navrhovanému snížení DPH na dřevní paliva z patnácti na deset procent, které by pomohlo řešit i problém s kůrovcovou kalamitou,“ míní Stupavský. U běžného rodinného domu podle něj nyní vychází náklady na vytápění peletami za topnou sezonu kolem 25 tisíc korun, což je srovnatelné s hnědým uhlím. Pořizovací náklady na kotel jsou však vyšší, proto je podle Stupavského potřeba, aby přechod domácností k ekologickému vytápění podpořily další dotace od státu.

Red (Zdroj: Klastr Česká peleta)

Obrázky:

Peletárny v Česku pracují na plný výkon. Foto archiv/Česká peleta

Peletový kotel pro centrální vytápění. Foto archiv/Česká peleta*

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *