Poslední šance na levný plynový kotel

Plynárenské společnosti podpoří aktivity Ministerstva životního prostředí (MŽP) v návaznosti na třetí a zároveň poslední vlnu kotlíkových dotací. Společným cílem je zajistit změnu vytápění pro 300 tisíc českých domácností, které stále používají ve svých domech nejstarší kotle na tuhá paliva. Bariéru v podobě vstupní investice by měl vyřešit státní program „kotlíkových půjček“. Ten je určený sociálně slabým a umožňuje kompletní financování výměny starého kotle bez nutnosti použití vlastních úspor.

„Nejstarší kotle využívají často lidé s nízkými příjmy právě proto, že nemají finance na pořízení ekologičtějších zařízení. Vstupní investice pro ně byla výraznou překážkou ve využití kotlíkových dotací. Vítáme nový program kotlíkových půjček, který nízkopříjmovým skupinám zajistí potřebné finance. Plynárenské společnosti nabízejí kompletní servis spojený s přechodem na vytápění zemním plynem. Nikdo se nemusí bát, že by to nezvládl,“ řekla Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu (ČPS).

Plynárenské společnosti pod hlavičkou ČPS podporují využívání kotlíkových dotací nejen speciálními službami, ale také vlastní osvětovou a vzdělávací kampaní. Aktuálně se veřejnost může zapojit do soutěže o tři kompletní rekonstrukce bývalých kotelen na tuhá paliva. „Každému ze tří výherců dáme čtvrt milionu korun a pokryjeme tak veškeré náklady na pořízení plynového kotle i úpravu prostor staré kotelny podle jejich přání,“ informovala L. Kovačovská.

Finanční prostředky pro 1. a 2. výzvu programu kotlíkových dotací, poskytnuté ze zdrojů EU, dosáhly souhrnné výše 6,7 miliardy Kč. Díky této částce už mohly kraje schválit zhruba 60 tisíc výměn zastaralých kotlů na pevná paliva s ručním přikládáním v objemu 6,5 miliardy Kč. Kotlů na pevná paliva v Česku přesto zůstává v provozu téměř 800 tisíc. Z toho nejstarších typů tzv. I. a II. emisní třídy je stále zhruba 300 tisíc. Od září 2022 však budou ze zákona zakázané. Lidé je budou muset vyměnit a nyní mají poslední šanci na to, aby je přechod na ekologičtější způsob vytápění stál jen zlomek skutečné ceny.

„Pro třetí vlnu jsme vyčlenili 3,125 miliardy korun. Očekáváme, že se lidé s naší pomocí zbaví zhruba devadesáti tisíc starých neekologických kotlů, a že po jejím skončení dojde ke snížení všech sledovaných škodlivých látek a částic v ovzduší,“ uvedl Jan Kříž, náměstek ministra pro životní prostředí pro řízení sekce fondů EU, finančních a dobrovolných nástrojů, a dodal: „Z domácích kotelen pochází téměř tři čtvrtiny prachových částic, které způsobují vážné potíže dýchacího ústrojí, a bezmála 100 % karcinogenního benzo(a)pyrenu. Podle našich údajů v České republice každý rok zemře na následky nepříznivých vlivů zhoršené kvality ovzduší 5700 lidí.“

První pětice nejvíce znečištěných lokalit v ČR se nachází na severu Moravy a ve Slezsku. Nejčastěji musely vloni řešit situaci s nadlimitním množstvím prachu ve Věřňovicích, v Ostravě-Radvanicích, v Ostravě-Přívozu, v Rychvaldově a v Karviné s Havířovem. „Odhadujeme, že před kotlíkovými dotacemi topilo na území Moravskoslezského kraje nevyhovujícími kotli až 50 tisíc domácností. Po dvou dotačních vlnách se počet těchto kotlů snížil o 13 500. Souhrnné výsledky obou vln dokazují největší zájem o plynové kondenzační kotle (35 %), po nich následují kombinované kotle na uhlí a biomasu (26 %) a tepelná čerpadla (22 %),“ konstatovala Lucie Hochmanová, projektová manažerka odboru regionálního rozvoje a cestovního ruchu Moravskoslezského kraje.

Společně s 3. vlnou dotací spustil stát v tzv. uhelných regionech, konkrétně v Moravskoslezském, Karlovarském a Ústeckém kraji, program bezúročných „kotlíkových půjček“, pro nějž vyčlenil 740 milionů Kč. Z něj jsou poskytovány dotace obcím na půjčky pro občany, kteří nemají prostředky k financování výměny kotle do doby, než jim je vyplacena dotace. Peníze na nový kotel budou těmto žadatelům poskytnuty dopředu, a to na celou jeho pořizovací cenu.

„Půjčka je významem i svými parametry nastavena tak, aby pomohla sociálně slabším vrstvám a zároveň je neuvedla do případných dalších finančních problémů. Je bezúročná, s maximální výší měsíční splátky 2000 Kč a s možností ji zdarma kdykoli splatit. Rovněž ji nelze získat, aniž by občan využil kotlíkovou dotaci, kterou následně splatí většinu půjčky,“ informoval J. Kříž s tím, že odbornou pomoc nabídnou žadatelům v obcích i energetičtí specialisté, kteří je provedou celým procesem vyřízení dotace i půjčky.

Podle ČPS jsou pro zlepšení kvality ovzduší v ČR nezbytná i další opatření legislativní a nelegislativní povahy. Mezi ně by mělo patřit také zavedení postupné penalizace za spalování uhlí v domácnostech či změna poskytování příspěvku na bydlení, především příspěvku za pevná paliva pro potřebné domácnosti. „Je nutné zajistit finanční zdroje na další podporu výměny neekologických kotlů po skončení kotlíkových dotací. Zejména sociálně slabším občanům a seniorům bude potřeba nadále pomáhat s přechodem k moderním zdrojům vytápění a s nákupem čistšího paliva,“ navrhla Lenka Kovačovská.*

Red (Zdroj: ČPS)

Obrázky:

Společně s 3. vlnou „kotlíkových dotací“ spustil stát v uhelných regionech program bezúročných kotlíkových půjček. Foto archiv/TZB-info

Plynárenské společnosti nabízejí kompletní servis spojený s přechodem na vytápění zemním plynem. Foto archiv/Blesk

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *