Pokrytí spotřeby vyžaduje nové zdroje

Velkých zdrojů elektrické energie v ČR ubývá. Aby bylo zajištěno pokrytí spotřeby elektrické energie, musí se postavit nové. Podle nejnovější studie, kterou zpracovala společnost ČEPS, by totiž spotřebu nepokryl ani dovoz elektřiny ze zahraničí. Jaké jsou další souvislosti a s jakými scénáři se uvažuje?

Výtah z článku, který vyšel v časopisu Energie 21 č. 6/2019.
Klíčové faktory, které mají zásadní vliv na dodávky elektřiny a energetickou soběstačnost nejen České republiky (ČR), jsou postupné odstavování dosluhujících uhelných zdrojů i v kontextu s ekologizací, ukončení životnosti současných jaderných zdrojů a přírodními podmínkami limitované obnovitelné zdroje energie (OZE).
Podle nejnovějšího Hodnocení zdrojové přiměřenosti elektrizační soustavy ČR do roku 2040 (MAF CZ), kterou zpracovala společnost ČEPS, by se už od roku 2030 – pokud by se situace neřešila – Česká republika stala postupně závislou na dovozu elektrické energie ze zahraničí. Vyplývá to ze scénářů, s kterými MAF CZ 2019 pracuje.
Vnitrostátní report doplňuje evropský výhled „Mid-term Adequacy Forecast“ (ENTSO-E MAF), který hodnotí situaci se zdroji elektrické energie v celé Evropě. MAF CZ 2019 ukazuje, že do roku 2040 Českou republiku čeká poměrně výrazný úbytek výrobních zdrojů, které je třeba nahradit. Pracuje přitom se dvěma scénáři: Scénář A (základní) počítá s celkovým útlumem na fosilních zdrojích ve výši 6342 MW a poklesem instalovaného výkonu jaderných elektráren na výši 2137 MW a rozvojem OZE (FVE a VTE) ve výši 6560 MW. „Scénář B (nízkouhlíkový) zahrnuje celkový útlum na uhelných zdrojích ve výši 7818 MW. Instalovaný výkon jaderných elektráren a OZE jsou stejné jako v případě scénáře A. V obou scénářích se už nepočítá s provozem jaderné elektrárny Dukovany a naopak se zahrnuje rozvoj elektromobility a akumulace,“ říká předseda představenstva ČEPS Martin Durčák a dodává: „Výsledná bilance pro ČR vychází v obou scénářích jako výrazně deficitní, ČR by se tak od roku 2030 postupně začínala stávat závislou na dovozu elektrické energie ze zahraničí. Vlivem odstavování konvenčních zdrojů by tak došlo k zásadní změně bilance oproti současnému stavu, kdy elektřinu vyvážíme. Česká republika by k roku 2040 naopak sama potřebovala import elektřiny 23 TWh ve scénáři A a až 30 TWh ve scénáři B.“
V rámci MAF CZ 2019 se sleduje i ukazatel „Loss of Load Expectation“ (LOLE). Ten znamená počet hodin, kdy je v daném období spotřeba vyšší než předpokládaná výroba včetně importu, včetně požadavků na potřebné rezervy pro regulaci soustavy. Už v roce 2030 LOLE při scénáři A vychází v průměru na 256 hodin, v roce 2040 by se mohlo jednat o už dříve zmiňovaných 678 hodin. „V jednotlivých scénářích je indikováno riziko neplnění spolehlivých dodávek elektrické energie. S ohledem na vývoj výkonových bilancí okolních zemí v našem regionu však nelze pro zajištění bezpečné a spolehlivé dodávky spoléhat pouze na import,“ doplňuje předseda představenstva společnosti ČEPS Martin Durčák.
Red (Zdroje: MPO ČR, ČEPS)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *