Platforma Visegrad+ proti „uhelné oponě“

Evropě hrozí „uhelná opona“. Podíly obnovitelných zdrojů v zemích Visegrádu (Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko) jsou jedny z nejnižších v Evropské unii. Tvůrci energetické legislativy v zemích visegrádské čtyřky na tom ale neplánují nic zásadně měnit ani v příští dekádě. Platforma Visegrad+, založená 15. května pod patronací Komory OZE v Praze, má ambici přechod od uhlí k obnovitelným zdrojům v zemích Visegrádu významně podpořit.

Téměř všechny státy západní Evropy už přijaly plány na odstavení uhlí z výroby energie (kromě Řecka a Španělska) a jeho náhradu obnovitelnými zdroji. Data, která si nechaly zpracovat asociace obnovitelných energií z regionu Visegrádu, ukazují, že také východoevropské země mají v obnovitelných zdrojích velký potenciál. Ani jedna však plán na ústup od výroby energie z uhlí dosud nemá, pouze v Maďarsku a na Slovensku se o jejich přípravě alespoň diskutuje.

Přední asociace a think-tanky ze čtyř zemí Visegrádu a Rakouska, které se věnují OZE a ochraně klimatu, proto v Praze založily platformu Visegrad+ na podporu odstavení uhelné energetiky v regionu Visegrádu a podepsaly Memorandum o porozumění.

Záměrem platformy je podpořit energetickou transformaci energetických systémů ve visegrádském regionu směrem k obnovitelným zdrojům. Členové se budou věnovat propagaci a prosazování nástrojů ke snižování emisí skleníkových plynů. Platforma současně deklaruje otevřenost širší spolupráci a má plány na rozšíření i do dalších zemí střední a východní Evropy.

Zástupci zakládajících asociací se při setkání v Praze shodli, že návrhy Národních energeticko-klimatických plánů v zemích Visegrádu jsou jen málo ambiciózní. Tyto plány přitom určují, kolik obnovitelných zdrojů energie (OZE) chtějí členské státy na konci příští dekády mít ve svých energetických mixech.

„Potenciál OZE v našich zemích je o hodně větší, než kolik naše ministerstva navrhují využít a napsali do svých akčních plánů pro příští dekádu. Spíš než za ambici proto tyto návrhy nazýváme jen nepatrně vylepšeným scénářem rozvoje, ke kterému by došlo tak jako tak. Například Česko může mít kolem roku 2030 v síti nejméně čtvrtinu elektřiny z čistých a levných zdrojů, ale vláda navrhuje sotva polovinu toho,“ uvedl u příležitosti podpisu memoranda Štěpán Chalupa, předseda české Komory obnovitelných zdrojů energie.

„V Maďarsku je snazší získat povolení pro novou jadernou elektrárnu než postavit jednu větrnou elektrárnu. Maďarská vláda totiž zakázala využívat větrnou energii v roce 2016 a změnou se nezabývá dokonce ani nový návrh Národního energeticko-klimatického plánu,“ řekl Gábor Orbán, ředitel think-tanku Energiaklub v Maďarsku.

„Vypadá to, že nám v Evropě vzniká nová opona, tentokrát uhelná. Pokud se podíváte na mapu Evropy, nelze nevidět hranici, která dělí země podle toho, jak se rozhodly naložit s uhlím,“ řekla Veronika Galeková, ředitelka Slovenské asociace fotovoltaického průmyslu a obnovitelných zdrojů.

„Polsko bude muset do roku 2035 odstavit 20 tisíc z celkových 40 tisíc megawattů MW zdrojů, které jsou skoro všechny určeny k výrobě energie z uhlí. Je to skvělá příležitost nahradit špinavé, zastaralé zdroje novými větrnými, fotovoltaickými a dalšími obnovitelnými zdroji. V roce 2030 můžeme v Polsku mít bezmála 40 % elektřiny obnovitelné,“ zdůraznila Irena Gajewská z polské Větrné asociace.

„Tvůrci energetické legislativy někdy tvrdí, že jejich země nemá dostatek potenciálu pro výrobu čisté energie. Připomíná mi to Rakousko před asi 25 lety, kdy někteří z našich politiků označovali Rakousko „země, kde nefouká“. Aktuální zkušenosti ale ukazují, že v Rakousku se ročně staví větrné elektrárny o výkonu až 400 megawattů. To je – s výjimkou Polska – víc, než se v každém státě Visegrádu postavilo celkem za posledních dvacet let“, připomněl Florian Maringer, ředitel Rakouské asociace obnovitelných zdrojů.

„Rádi bychom vyvážili ne vždy úplně konstruktivní hlas visegrádské čtyřky v procesu přípravy společných evropských nástrojů k ochraně klimatu“, uvedla v Praze Ada Amon z mezinárodního think-tanku E3G.*

Red (Zdroj: Martin Mikeska, Komora OZE)

Obrázky:

Předseda Komory OZE Štěpán Chalupa podepisuje Memorandum o porozumění. Foto Martin Mikeska

Aktuální stav plánů na ústup od uhelné energetiky v Evropě. Zdroj Komora OZE

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *