Navržená podpora OZE je nedostatečná

Vláda bude schvalovat rozdělení nejméně 182 miliard, které Česko může získat na post-covidovou obnovu ekonomiku z mimořádných fondů EU. Páteří těchto fondů mají být klimatická opatření, shodla se v létě Unie: nejméně 37 % výdajů musí podporovat klimatickou tranzici. Největším klimatickým problémem Česka je energetické využívání uhlí. Stát by proto měl prostředky směřovat do všech dostupných obnovitelných zdrojů, které nahradí stávající zdroje na uhlí.

Na nové OZE však vláda navrhuje z prostředků Národního plánu obnovy alokovat pouze tři až pět procent. Vyplývá to z analýzy pracovní verze vládního dokumentu, kterou provedla Komora obnovitelných zdrojů energie (www.komoraoze.cz).

„Jestli chceme něco pro klima udělat, to první je zbavit se v energetice uhlí. Transformace energetiky vyvolá v této dekádě nejméně 320 miliard korun investic do obnovitelných zdrojů, k čemuž bude potřeba až 118 miliard korun veřejné podpory. Evropa nám teď nabízí z mimořádných fondů nejméně 182 miliardy, Ministerstvo průmyslu a obchodu ale navrhuje do obnovitelné energetiky poslat jen pět až deset miliard, tedy tři až pět procent,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE).

„Společně s Evropskou federací obnovitelných zdrojů (EREF) požádáme Evropskou komisi, aby prověřila, zda český Národní plán obnovy respektuje princip 37 % prostředků na klimatická opatření. Budeme rovněž sledovat, jaká část peněz bude určena pro lokální spotřebu, malé a střední podnikatele, pro obce, domácnosti, a kolik peněz přistane u velkých elektrárenských a teplárenských společností,” dodal Štěpán Chalupa.

V přepočtu emisí na počet obyvatel a stejně tak na vyrobenou jednotku HDP patří Česko ke státům s nejvyšší uhlíkovou intenzitou v EU. Energetika (především výroba elektřiny a tepla z uhlí) se podílí na 39,5 % emisí skleníkových plynů v Česku. O termínu ukončení provozu uhelných zdrojů jedná vládní tzv. Uhelná komise. „Hlavním tématem Komise je, jak zajistit dostatek elektřiny v náhradě za odstavené uhelné elektrárny. Výstavba nových obnovitelných zdrojů je přitom nejrychlejším, nejlevnějším, nejčistším, nejefektivnějším a nejbezpečnějším řešením,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů.

Přes 320 miliard korun nových investic budeme podle ČVUT a Komory OZE přinese rozvoj obnovitelných zdrojů tak, aby odpovídal vládnímu scénáři do roku 2030. „Spočítali jsme, že pro dosažení cíle, který si MPO vytyčilo, je potřeba, aby průměrné roční investice byly v porovnání s rokem 2017 zhruba šestinásobné,” uvedla Michaela Valentová, vedoucí výzkumného týmu z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze (FEL ČVUT).

K vyvolání těchto investic bude potřeba veřejná podpora. Celkové její náklady pro nové obnovitelné zdroje, které se budou stavět mezi lety 2021 a 2030, Komora OZE vypočítala na až 118 miliard korun, tedy necelých 12 miliard průměrně ročně. Ve výpočtu Komory OZE jsou navíc započítány i náklady na podporu akumulace elektřiny a tepla (celkem 26 miliard) a 10 miliard na posílení stability sítě a čisté dopravy prostřednictvím podpory výroby biometanu.

Odhadovaná celková alokace pro Národní plán obnovy ČR (NPO) činí nejméně 182,1 mld. korun. Jde o peníze na granty, celkem 37 % výdajů však musí podporovat klimatickou tranzici, dalších 20 % pak tu digitální. U klimatu se bude příspěvek opatření v rámci NPO k plnění cíle vypočítávat podle metodiky plynoucí z nařízení o společných ustanoveních v kohezní politice. Veškeré prostředky musí být zazávazkovány (přiděleny) do konce roku 2023 a podpořené projekty dokončeny do konce roku 2026.

Na transformaci energetiky se zaměřuje především komponenta (kapitola) 2.3 (Transformace průmyslu a přechod na čistší zdroje energie), která je v gesci MPO a obsahuje celkem 7,66 miliard korun pro teplárenství a obnovitelné zdroje. Součástí komponenty by však měla být i podpora nových zdrojů na zemní plyn. Dalších 235 miliónů obsahuje komponenta 2.7 (Cirkulární ekonomika a recyklace a průmyslová voda). Obnovitelné zdroje mohou být součástí i komponent 2.2 a 2.5, o kterých však v pracovním materiálu, který měla Komora OZE k dispozici, dosud chyběly informace. Celkovou alokaci pro obnovitelné zdroje tak Komora OZE odhaduje na 5 až 10 miliard korun.*

Red (Zdroj: Komora OZE)

Foto archiv/E21

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *