Spravedlivá přeměna uhelných regionů

Česko se chystá rozdělit 41 miliard určených na přeměnu uhelných regionů. Plán spravedlivé územní transformace, podle kterého bude čerpání peněz z evropského Fondu spravedlivé transformace probíhat, bude v září schvalovat vláda. Jeho příprava ovšem neprobíhala bez problémů. Centrum pro dopravu a energetiku upozorňuje na rizika spojená s Fondem i příklady kvalitních projektů, které se již v Česku podařily.

Jako součást Plánu připravily Karlovarsko, Ústecko a Moravskoslezský kraj seznamy strategických projektů. Jedná se o velké záměry, které mají zásadním způsobem přispět k přeměně kraje a na jejichž realizaci by měla jít až polovina fondu.

Koncept strategických projektů je přitom problematický hned z několika důvodů. Nastavené podmínky zvýhodňují velké hráče a jejich výběr neprobíhal transparentně. Bližší informace o projektech nejsou známy a není proto patrné, zda jsou z hlediska transformace skutečně prospěšné. Podle Evropské komise by přitom podpora z Fondu spravedlivé transformace (FST) měla cílit hlavně na malé a střední podniky, řešení společenských problémů a diverzifikaci ekonomiky. Rozhodování by navíc mělo probíhat participativně za účasti veřejnosti. Právě místních lidí se přeměna regionu nejvíce týká.

“Česká republika chce využít miliardy z Fondu pro spravedlivou transformaci na konkrétní strategické projekty, zároveň ale stále nemá jasný a dlouhodobý plán, jak transformaci uchopit. Pro čerpání dotací nesmí stačit natažená ruka a zpátečnický přístup. Za podpořenými projekty musí stát kvalitní koncepce a kontrola subjektů, které dbají o veřejný zájem,” upozorňuje Zuzana Vondrová, odbornice na spravedlivou transformaci z Centra pro dopravu a energetiku.

Jan Dupák z Transparency International upozorňuje na možná korupční rizika kolem Fondu spravedlivé transformace. “Jde o velkou částku rozdělovanou rozhodnutími úřadů na konkrétní projekty, což samo o sobě přináší zásadní korupční rizika. Čerpání z FST se u nás dělá bez širšího povědomí občanů, narychlo, bez jednoznačného politického vedení. Přesně takové podmínky pomáhají těm, kdo v nepřehledném prostředí umí chodit díky známostem nebo z pozice silných hráčů na trhu. Sice nelze úplně vyloučit staré známé předávání obálek a kufříků s penězi, ale hlavní rizika spočívají v tom, že ovlivnění celkové koncepce FST nasměruje finanční prostředky úplně jinam, než bylo zamýšleno nebo dokonce na projekty, které dekarbonizaci zpomalují.”

V procesu spravedlivé transformace, tedy ohleduplného odklonu od uhlí, hrají důležitou roli také sociální a kulturní projekty, které zásadně přispívají k rozvoji regionu. “Kulturně kreativní odvětví mají potenciál vytvářet bohatství a nová pracovní místa. Naším záměrem je vytvořit decentralizovanou síť kreativních spotů rozmístěných napříč Ústeckým krajem. Ty mohou pomoci nastartovat růst inovativního ekonomického odvětví, které prokazatelně přináší mnoho benefitů jako zvýšení občanské angažovanosti, vytváření atraktivní image místa, zvýšení zaměstnanosti umělců a kreativců a jejich udržení „doma“ či oživení a další rozvoj turistického ruchu a jeho infrastruktury,” popisuje Aleš Loziak, ředitel Veřejného sálu Hraničář v Ústí nad Labem.

Pozitivní příklady toho, jak přistoupit k dekarbonizaci již existují. Místní samosprávy se mohou inspirovat například v Horním Jiřetíně. Město zavedlo kotlíkové půjčky a tím přispělo nejen občanům na výměnu neekologických uhelných kotlů, ale využilo sekundárně peníze na zelená opatření, jako byla výměna veřejného osvětlení, či zateplení veřejných budov. “Dlouhodobou a svědomitou prací vyrvalo vedení města Horní Jiřetín doslova ze spárů rypadel, aby přežilo dobu uhelnou. Město je příkladem dobré praxe, jak zlepšovat uhlíkovou stopu a zvyšovat energetické úspory,” zhodnotil Jindřich Gabriel, odborník na energetické úspory z firmy Auxilien.*

Zdroj: Centrum pro dopravu a energetiku (CDE)

Foto archiv/Náš Region

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *