Musíme se více podílet na řešení klimatu

Evropská komise vrátila náš Národní energeticko-klimatický plán s příliš nízkým podílem obnovitelných zdrojů do roku 2030 k přepracování. K tomu premiér Andrej Babiš spolu s lídry Estonska, Polska a Maďarskem na jednání Evropské rady zablokovali ambice EU být do roku 2050 uhlíkově neutrální a vyhnout se tak nejdrastičtějším dopadům změn klimatu. Ekologičtí odborníci vyzývají českou vládu, aby převzala svůj díl odpovědnosti za řešení globální klimatické krize.

Česká vláda odeslala na konci ledna 2019 Evropské komisi Národní energeticko-klimatický plán, ve kterém stanovila cíl 20,8% podíl obnovitelných zdrojů na hrubé domácí spotřebě energie v roku 2030. Komora OZE od počátku upozorňovala na to, že cíl byl stanoven nesprávnou metodikou a že je nedostatečný. Ale zejména, že není zodpovědné očekávat, že za nás klimatickou krizi vyřeší jiní. Ukázalo se, že názor Komory OZE byl realističtější (a více odpovědný) než názor vlády, která teď bude na základě stanoviska Evropské komise nucena plán přepracovat a podíl obnovitelných zdrojů navýšit na nejméně 23 %.

Komora tento vývoj vítá. Podíl minimálně 23 % OZE do roku 2030 umožní rozvoj nejefektivnějších a ekonomicky nejvýhodnějších technologií OZE, tj. větrných a solárních elektráren. Větrné elektrárny vyrábí v tuto chvíli elektřinu vůbec nejlevněji ze všech technologií výroby elektřiny, které jsou k dispozici. Současně větrná elektrárna spotřebuje na celý životní cyklus (LCA, od kolébky do hrobu) elektřinu, kterou sama vyrobí za méně než šest měsíců. Dalších devatenáct a půl roku vyrábí absolutně čistou elektřinu s nulovou uhlíkovou zátěží.

Sluneční elektrárny zase vytváří velikou příležitost pro decentralizaci výroby elektřiny a výrobu převážně pro vlastní spotřebu jejich provozovatelů. Komora OZE nepodporuje (ve shodě s MPO) výstavbu velkých solárních parků, protože očekává, že tyto budou v řádu jednotek let konkurenceschopné bez jakékoli finanční podpory. Naopak podporuje rozvoj domácích mikroelektráren v domácnostech a společenství obnovitelných zdrojů energie (analogie družstev), či na střechách obecních a firemních budov.

Jan Habart, místopředseda Komory obnovitelných zdrojů energie, k tomu řekl: “Ministerský návrh má dvě zásadní vady: z jedné strany chce z lesů vydrancovat dřevo a spalovat ho společně s uhlím a udržovat tím fosilní dinosaury při životě. Z druhé strany MPO navrhuje, aby se podíl elektřiny z OZE během 14 let zvedl o 0,6 procentního bodu, z dnešních 13,6 na 14,2 % v roce 2030. Nerad to říkám, ale nelze v tom vidět nic jiného, než že státu nezáleží na ochraně přírody, ani klimatu. Proč dává přednost velkým energetikám před domácnostmi a firmami, aby si pořídily vlastní čistý zdroj levnější energie?

Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii, řekl: “Z větru je v Česku reálné získávat zhruba čtvrtinu spotřeby elektřiny, což znamená postavit asi třináct set větrných turbín. Poslední roky však náš sektor prakticky stojí: nové větrné elektrárny tu prakticky nikdo nechystá a do provozu je uváděno jen pár elektráren ročně, které získaly povolení v minulosti. MPO v návrhu plánu počítá s asi deseti novými větrnými elektrárnami ročně, tedy de facto se zachováním statutu quo.”

Aleš Hradecký, předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky, sdělil: “Jestli nechceme zaspat v rozvoji stále levnější čisté energetiky, tak je tu potřeba ročně spouštět nejméně 470 až 500 megawattů nových fotovoltaik, především na střechách, fasádách nebo brownfieldech.”

Další problém Česka je, že Andrej Babiš spolu s lídry Estonska, Polska a Maďarskem na jednání Evropské rady zablokovali ambice EU být do roku 2050 uhlíkově neutrální a vyhnout se tak nejdrastičtějším dopadům změn klimatu. Byla to poslední šance, kdy mohla EU před summitem OSN o klimatu, který se uskuteční v září v New Yorku, dohodnout omezení emisí v souladu s Pařížskou dohodou.

Podle Sebastiana Manga z Greenpeace EU je nyní jedinou možností, jak navrátit důvěryhodnost EU, svolat krizový klimatický summit ještě před zářijovým energetickým jednáním OSN. Svět totiž v současnosti rozhodně nemíří k naplnění Pařížské dohody a zastavení oteplení ideálně pod 1,5 °C. Právě ambiciózní evropské závazky měly motivovat zbytek světa k razantní akci.

Jan Freidinger z Greenpeace k tomu řekl: “Je smutné, že i středoškolští studenti si lépe uvědomují závažnost změny klimatu než náš premiér. Častější vlny veder, kůrovec, sucho, neúrody, teplotní rekordy – všechny tyto dopady změn klimatu má již dnes možnost vnímat každý z nás. Citelně to zasahuje i státní rozpočet. O to nepochopitelnější je český krok, který torpédoval jednu z posledních šancí nejen Evropy, ale celého světa, jak nastartovat potřebné změny vedoucí k ochraně planety a budoucích generací před kritickými scénáři změn klimatu.”

Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace ČR, dodal: “Naše vláda často svádí vinu na Čínu a jiné velké emitenty. Zajímalo by nás ale, jak chce vláda v září tyto země přesvědčit k omezení emisí skleníkových plynů, když sama nejde příkladem a působí dlouhou dobu spíše destruktivně. Vlastní řešení nepřináší a snahy ostatních blokuje.”*

Red (Zdroje: Komora OZE a Greenpeace)

Obrázky:

Důsledky postupující změny klimatu můžeme pozorovat již dnes. Foto archiv/Fotolia.com

Asi čtvrtinu spotřeby elektřiny lze v Česku získávat z větru. Foto Eva Seifertová

V evropském zemědělství se rozvíjí tzv. agro-fotovoltaika. Foto archiv/Energie 21

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *