4. Průmyslová (r)evoluce – 1

Technický svět se stává autonomní sférou, která má zpětnou vazbu a vliv na své tvůrce, podílí se na utváření jejich cílů, nároků, požadavků a hodnot, vyvíjí se vlastním životem a tedy má i své vlastní osudy. Výsledkem lidského snažení dosáhnout vyšších stupňů poznání jsou průmyslové revoluce, které mění i stávající pracovní a soukromý život lidí. Významnou součástí každé průmyslové revoluce je energetika.

Výtah z článku, který vyšel v časopisu Energie 21 č. 6/2019.
Průmyslové revoluce na sebe historicky, technologicky (a logicky) navazují. První průmyslová revoluce (1PR) v roce 1784 způsobila prostřednictvím využití páry, vody a mechanických výrobních zařízení, převrat ve společnosti a průmyslové výrobě. Druhá průmyslová revoluce (2PR) si v roce 1870 vynutila dělbu práce, masovou produkci a využití elektřiny. Třetí průmyslová revoluce (3PR) v roce 1969 přiblížila lidstvo digitální éře rozvojem elektroniky, informačních technologií (IT) včetně automatizované výroby.
Nyní jsme tedy v období Čtvrté průmyslové revoluce (4PR), kterou však někteří autoři označují jako pokračování třetí a považují ji tedy spíše za evoluci. Jiní odborníci však nové technologické transformace považují za skutečně revoluční a uvádějí proto tři hlavní důvody: rychlost (rychlost aktuálních objevů/průlomů nemá historický precedens), rozsah (4PR se vyvíjí více exponenciálním než lineárním tempem a kromě toho narušuje téměř každé odvětví ve všech zemích) a dopad na systémy (šíře a hloubka změn znamená transformaci systémů výroby, řízení a správy).
Centrum pro síť čtvrté průmyslové revoluce Světového ekonomického fóra (WEF CI4R). Přehled WEF zahrnuje nejpodstatnější vývojové trendy nových technologií: umělá inteligence, autonomní a městská mobilita, blockchain (digitální kniha), distributed Ledger (DLT), politika dat a digitální obchod, systémy bezpilotních letadel, internet věcí, robotika a inteligentní města a precizní lékařství.
Odborníci McKinsey Globálního Institutu (poradenství v oblasti řízení) došli ve svém výzkumu ještě k širšímu seznamu potencionálních „narušujících“ technologií, než jaké uvádí přehled WEF CI4R. Základní seznam obsahuje celkem 12 oblastí a ztotožňuje se s přehledem WEF CI4R v oblasti mobilního internetu, internetu věcí, vyspělé robotiky a samostatných a polosamostatných vozidel. Navíc však zařazuje automatizaci práce se znalostmi, technologii cloud, genomiku příští generace, uskladnění energie, 3D tisk, vyspělé materiály, vyspělou těžbu ropy a plynu a obnovu a obnovitelnou energii (zamezení nežádoucích vlivů na klima).
Blahobyt společnosti je úzce spjat s prostředím, které poskytuje přírodní zdroje jak pro místní komunity, tak pro globální společenství. Zároveň ovlivňuje tak různorodé veřejné, jako je zdraví, reakce na přírodní katastrofy a obnova, bezpečnost potravin a energie. Vzhledem k tomu, že planeta Země je stále více pod environmentálním tlakem, problémy jako změna klimatu, biologická rozmanitost a zdraví oceánu představují jednu z nejnaléhavějších výzev naší doby. A 4PR zde má pochopitelně zásadní úlohu.*
(Pokračování v příštím čísle.)
Ing. Helena Hanzlíková, Ph.D.
Obrázky:
Pokrok strojového učení urychluje nasazení umělé inteligence. Foto archiv/Energie 21
Mezi klíčové technologie dnes patří uskladnění energie. Foto archiv/Siemens
Bezpilotní letadla pomáhají i zvýšit výnosy plodin. Foto archiv/Sedmá generace

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *