Komunitních projektů je zatím nedostatek

V Česku je v současnosti 90 obcí, které mají licenci pro podnikání v energetice, a mohou tak využít čisté energetické zdroje. Tři pětiny z nich mají oprávnění na výrobu elektřiny, nejčastěji jde o menší solární elektrárny. Z celkového počtu obcí v Česku mohou podnikat v energetice 1,4 procenta. Také tyto informace zazněly na zvláštní tiskové konferenci Hnutí Duha, věnované komunitním projektům OZE.

Podle Karla Polaneckého z Hnutí Duha v Česku chybějí komplexní projekty využívající různých druhů obnovitelných zdrojů energie, jako mají obce v Rakousku nebo Německu. Obecní větrnou elektrárnu u nás provozují jen tři obce (Jindřichovice pod Smrkem, Karle a Velká Kraš). Fotovoltaické elektrárny na obecních budovách využívají například Litoměřice nebo Bukovany u Olomouce. Nejčastějším obecním využitím obnovitelného zdroje jsou stále výtopny na biomasu, kterých je v ČR kolem padesáti (např. Třebíč nebo Zruč n. Sázavou). Bioplynové stanice pak obvykle vlastní a provozuje zemědělské družstvo (viz např. Haňovice). „Nejvíce se mu blíží středočeské Kněžice, které jsou díky bioplynové stanici a kotelně na biomasu energeticky soběstačné. Další projekty takového typu však budou možné až po opětovném zavedení podpory pro obnovitelné zdroje. Oslovuje nás celá řada starostů, kteří by o to měli zájem,“ dodal Polanecký.

Všechny obecní projekty výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů pocházejí z období před rokem 2013. To může změnit lepší nastavení pravidel v rámci výzev MŽP na podporu fotovoltaiky na obecních budovách. Další projekty typu Kněžic však budou možné až po opětovném zavedení podpory pro obnovitelné zdroje v rámci zákona o podporovaných zdrojích energie (č. 165/2012 Sb.).

„Pro rozvoj komunitních energetických projektů existuje řada překážek. Například nutnost získat počáteční kapitál, administrativní zátěž nebo potřeba odborných znalostí. V případě obcí je to delší doba přípravy projektů a dále také absence mechanismů pro sdílení vyrobené elektřiny v obci nebo pro dodávku elektřiny občanům za výhodnějších podmínek,“ uvedla Lydie Šimšová z  advokátní kancelář Doucha Šikola advokáti, která se specializuje na obnovitelné zdroje. Podle Šimšové také chybí právní forma pro společné projekty samosprávy, občanů a podnikatelů. V tomto oboru považuje také za překážku chybějící tradici družstevnictví. Jak dále uvedla, úprava energetických společenství není zahrnuta ani v novele zákona o podporovaných zdrojích energií, kterou v současnosti projednává legislativní rada vlády.

Výroba elektřiny v Česku loni meziročně vzrostla o 1,1 procenta na 88 terawatthodin (TWh). Nejvíce se jí vyrobilo v hnědouhelných elektrárnách (43 procent), třetina v jaderných elektrárnách. Na obnovitelné zdroje energie připadalo 11 procent. Podle jednotlivých druhů měly bioplyn a fotovoltaika po třech procentech, biomasa a vodní elektrárny po dvou procentech a větrné elektrárny vyrobily jedno procento elektřiny.

Red (Zdroje: ČTK a Hnutí Duha)

Foto archiv/Kněžice

Více informací najdete v časopise Energie 21.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *