Hlavním kritériem bude emisní náročnost

Uhelná komise přijala své první rozhodnutí: Jako kritérium pro odstavování uhelných elektráren doporučí vládě uhlíkovou emisní náročnost, tedy množství skleníkových plynů na jednotku vyrobené energie. Nejdříve by tedy měly být odstaveny nejplýtvavější elektrárny. Ekologické organizace upozorňují, že kromě elektrárny Prunéřov I jde zejména o elektrárny Počerady či Chvaletice, které mají ještě nižší účinnost. Podle ČEZ by však lokalita po odstavených elektrárnách dál měla sloužit jako základna moderních a ekologických trendů energetiky na severu Čech.

Na závěr 5. zasedání Uhelné komise proběhla prohlídka elektrárny Prunéřov I, která bude 30. června firmou ČEZ odstavena. Zelený kruh, Hnutí DUHA i Greenpeace to vítají a na tomto příkladu poukazují, že uhelné elektrárny jde odstavovat.

„Meziročně již ČEZ odstavil 500 MW uhelných bloků. Došlo k zavření 2 bloků o výkonu 220 MW v Elektrárně Ledvice, bloku Elektrárny Dětmarovice s výkonem 200 MW a výrobních bloků ve Vítkovicích o výkonu téměř 80 MW. V souhrnu aktuálně zavřených téměř 1000 MW se rovná jednomu temelínskému bloku,“ uvedl při této příležitosti Daniel Beneš, předseda představenstva a generální ředitel ČEZ.

Další zastaralé a plýtvavé elektrárny by přitom bylo možné odstavit již nyní. V loňském roce se v ČR vyrobilo o 13 TWh elektřiny více, než spotřebovalo. Přebytek vývozu je o téměř 1 TWh vyšší, než dohromady vyrábějí elektrárny Počerady, Chvaletice a Prunéřov I. Elektrárny Počerady a Chvaletice jsou také největší zdroje škodlivé rtuti do ovzduší a společně vyprodukují stejně emisí oxidu uhličitého jako 4 miliony osobních aut.

Podle podrobného modelování elektrizační soustavy ČR, které nechaly již dříve zpracovat ekologické organizace a sdružení energetických firem, je v případě rozumného využití potenciálu obnovitelných zdrojů a přesunu spotřeby plynu z tepla na výrobu elektřiny možné odstavit všechny uhelné elektrárny do roku 2030 (modelování počítalo s pokračováním využívání elektřiny z uhelných tepláren).

Jan Rovenský, člen Uhelné komise za Greenpeace ČR, řekl: “Hlavním kritériem při útlumu elektráren by měly být jejich emise skleníkových plynů na jednotku vyrobené energie. Rozhodnutí uhelné komise samozřejmě vítáme, ale samo o sobě nezaručuje nic: rozhodující bude, jak rychle bude dnes zahájené zavírání uhelných zdrojů pokračovat a v kterém roce skončí. Ekologické organizace v uhelné komisi prosazují, aby byla poslední uhelná elektrárna v ČR odstavena v roce 2030 a do roku 2035 jí následovala i poslední uhelná teplárna.”

Jiří Koželouh z Hnutí DUHA, člen Uhelné komise za asociaci ekologických organizací Zelený kruh, řekl: “Uhelné elektrárny je možné začít zavírat nyní, jak ukazuje příklad elektrárny Prunéřov I, která končí tento měsíc. Ale stejně znečišťující, plýtvavé a nepotřebné jsou i elektrárny Počerady či Chvaletice. Dává smysl, aby Uhelná komise jejich uzavření navrhla jako součást svého doporučení pro vládu skončit s uhlím úplně. Zejména když nyní Uhelná komise schválila, že nejdříve mají končit nejšpinavější elektrárny.”

Výše uvedená vyjádření členů uhelné komise jsou však projevem jejich osobního názoru, resp. názoru Zeleného kruhu a Greenpeace ČR, nikoliv názoru celé Uhelné komise.

Podle vyjádření manažerů ČEZ bylo již na počátku 2. vlny ekologizace uhelných elektráren Skupiny ČEZ známo, že další modernizace kvůli zpřísňujícím se emisním limitům by se z ekonomického hlediska v případě této  elektrárny nevyplatila, neboť jasně stanovené zásoby vytěžitelného uhlí budou postačovat  jen pro zmodernizované elektrárny Tušimice a Prunéřov II. „Lokalita by ovšem dál měla sloužit jako významná základna moderních a hlavně ekologických trendů energetiky na severu Čech. V úvahu přicházejí paroplynový cyklus, jaký ČEZ provozuje v Počeradech, případně klasická plynová kotelna podobná té ČEZ Teplárenské v areálu Elektrárny Ledvice. Další možností jsou solární parky na uvolněných pozemcích po stavebních demolicích, například místo chladicích věží. V úvahu připadají také různá bateriová úložiště pro skladování vyrobené elektřiny, velké zásobníky horké vody a podobně,“ řekl Otakar Tuček, ředitel elektráren Tušimice a Prunéřov. Přeměna, respektive faktická příprava některých vizí v realitu by zřejmě mohla odstartovat do desíti let.*

Red (Zdroje: Greenpeace, Hnutí Duha, Zelený kruh a ČEZ severozápad)

Obrázek:

Elektrárna Prunéřov I končí, ale lokalita by podle ČEZ měla dál sloužit jako základna moderních a ekologických trendů energetiky. Foto archiv/ČEZ

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *