Fotovoltaika roste, ale její potenciál je větší

Nové investice do fotovoltaiky v Česku nezastavila ani pandemie koronaviru. Objevují se i inovativní projekty, spojené s akumulací energie či solárními panely na fasádě nebo použité jako střešní krytina. I přes pozitivní trend ale Česká republika zaostává za většinou Evropy. Šancí na změnu je Modernizační fond, který by měl nové solární projekty podpořit již letos.

V roce 2020 bylo v Česku celkem instalováno 6 293 nových solárních elektráren s celkovým výkonem 51,4 megawattu (MW). Oproti roku 2019 to znamená nárůst o 26,3 megawattu, tedy 104 %. Průměrný instalovaný výkon projektů vzrostl ze 7,3 kilowattu (kWp) na 8,3 kWp.Tahounem české fotovoltaiky se loni staly komerční instalace na střechách podniků a továren. Celkem jich v roce 2020 vzniklo 1 373 s celkovým výkonem 28,8 MWp.

Většina vznikla díky podpoře, kterou mohly firmy čerpat z Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Na podporu pro podnikatelské subjekty na instalaci fotovoltaiky bylo v rámci první výzvy v loňském roce vyplaceno přes 116 milionů korun (oproti 40 milionům korun v roce 2019), v rámci druhé výzvy pak téměř 200 milionů korun (oproti 5 milionům korun z roku předcházejícího).

Rostoucí zájem o alespoň částečnou energetickou soběstačnost díky střešní fotovoltaice potvrdil loňský rok také v segmentu malých střešních elektráren na rodinných domech. Podle dat Ministerstva životního prostředí (MŽP) k programu Nová zelená úsporám (NZÚ) bylo v loňském roce schváleno 4 846 žádostí o podporu pro instalace solárních elektráren s celkovým instalovaným výkonem 22,6 MWp. Jedná se o téměř dvojnásobný nárůst oproti roku 2019, kdy vznikly solární elektrárny s celkovým výkonem 12 megawattů.

Na rozdíl od většiny sousedních zemí však v České republice jeden klíčový segment zcela chybí, a to nové solární elektrárny na volné půdě. „Je dobře, že se v Česku už nestaví pouze malé, rodinné solární elektrárny, ale i větší komerční instalace na střechách podniků. Pro dosažení cílů národního klimatického plánu však potřebujeme restartovat i výstavbu velkých solárních elektráren například na bývalých průmyslově znečištěných lokalitách,” říká předseda představenstva Solární asociace Jan Krčmář.

Podle plánu české vlády se má do roku 2030 navýšit instalovaný výkon solárních elektráren na téměř 4000 megawattů. Už nyní je ale zřejmé, že pokud by zůstalo současné tempo rozvoje fotovoltaiky, pak Česká republika nestihne naplnit plán v oblasti energetiky a klimatu, který si sama stanovila. „Kromě toho Evropská unie loni zvýšila svůj cíl pro rychlejší snížení emisí do roku 2030, a České republika tak bude muset navýšit i své závazky v oblasti ochrany klimatu. Nejlevnější cestou je právě fotovoltaika,“ doplňuje Jan Krčmář.

Velký technologický pokrok je možné sledovat na poli ukládání elektřiny. Baterie jsou dnes součástí více než poloviny nových fotovoltaických instalací, kdy kromě zvyšující se kapacity úložišť klesá i jejich cena. Je nutné stavět nejen krátkodobé (většinou skrze bateriové úložiště), ale také systémy sezónní akumulace. Za loňský rok bylo v rámci NZÚ podáno 3 819 žádostí na dotaci s akumulací do baterií o celkovém instalovaném výkonu 18,8 MW.

Novým trendem jsou například i fotovoltaické elektrárny postavené bez dotací na bázi tzv. PPA kontraktu (Power Purchase Agreements).

I přes vzestup instalací fotovoltaických elektráren v posledních letech Česká republika v porovnání s okolními zeměmi zaostává. Novou šancí by mohl být Modernizační fond MŽP, v jehož rámci vznikne devět programů na podporu modernizace energetických systémů a zlepšení energetické účinnosti. Jedním z nich, který bude vypsán už v letošním roce, je program Nové obnovitelné zdroje v energetice. Cílem je podpořit systémy akumulace elektrické energie a vybudovat nové projekty obnovitelných zdrojů. Zde mezi preferovaná řešení patří právě fotovoltaika nebo větrné a malé vodní elektrárny.

Red (Zdroj: Solární asociace)*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *