Elektromobily mohou měnit paradigma

Automobily poháněné elektřinou jsou starší než auta se spalovacím motorem. Kdysi byla považována například za ideální dopravní prostředek pro dámy při nákupech či návštěvách. Dnes je elektromobilita prezentována jako pilíř zelené ekonomiky v boji s klimatem. Mohou elektromobily s pomocí elektřiny z obnovitelných zdrojů měnit i celkový pohled společnosti (paradigma) na dopravu?

Výtah z článku, který vychází v časopise Energie 21 č. 3/2020.
Moderní automobily se spalovacím motorem jsou sofistikovaná, komplexní zařízení, která splňují téměř všechny požadavky zákazníků. Všechny, až na jeden velmi významný – emise. Jde o emise zdraví škodlivých látek (oxidy dusíku, karcinogenní látky či nespálené uhlovodíky – zdroj přízemního ozonu) a především emise CO2. Když se ukázalo, že opravdu dochází ke klimatickým změnám, začaly vlády tlačit automobilky ke snižování emisí CO2. To jde u spalovacích motorů jen za cenu zvýšení složitosti nebo snížení užitných vlastností (rychlost, hmotnost, servis filtrů apod.).
Navíc mají spalovací motory ještě jednu významnou nevýhodu. Jejich účinnost přeměny primární energie na mechanický pohyb je poměrně nízká (u nejlepších dieselových automobilů je to maximálně 40 % a u starších benzinových vozů to může být také jen 20 %). U elektrické Tesly S, která má motory s permanentním magnetem, je to 93 % a navíc je vybavena rekuperačním brzděním, které při běžném provozu vrátí zpět asi 10 % energie.
Tak jako spalovací motory potřebují čerpací stanice, tak elektromobily potřebují nabíjecí stanice. Dokonce jich potřebují více, kvůli (zatím) svému menšímu dojezdu. Technicky to není problém, ale z pohledu ekonomiky, energetiky a logistiky to určité problémy přináší.
Zatím nabíjecí stanice odebírají elektřinu z rozvodné sítě. Při současném počtu elektromobilů není problém s množstvím energie k tomu potřebné, ale s tím v budoucnu nevystačíme. Naštěstí je pravděpodobné, že spotřebu elektromobilů bude možné z velké části pokrýt pomocí obnovitelných zdrojů – především lokálních fotovoltaických a větrných elektráren. Akumulátory elektromobilů pak mohou v inteligentní elektrické síti vytvořit obrovskou „virtuální baterii“, která zajisté uložení přebytků, stabilizuje síť a umožní zvýšit množství fotovoltaických instalací.
Současná elektrická síť představuje systém, kde musí být v rovnováze výroba a spotřeba. Rozvodná síť složená z velkého množství malých výroben a akumulátorů by tak mohla být inherentně odolnější. Je těžké odhadovat, jakým směrem se bude vývoj ubírat, a hlavně jak dlouho to bude trvat. Ideální by asi bylo, kdyby se současná hluboká ekonomická krize využila ke změně paradigmatu. Pokud jde o automobilový průmysl, který je už tak jako tak v krizi kvůli přísným emisním limitům, tak by to mohly být třeba elektromobily a asi by nebylo špatné směřovat k integrovaným dopravním systémům, kde by automobil nebyl dopravním prostředkem na velké vzdálenosti, ale spíše dopravním prostředkem na poslední kilometry cesty (navazující třeba na vlak, autobus či letadlo).*
Karel Murtinger (energetický poradce)
Obrázky:
Rychlonabíjecí stanice na frekventované silnici. Foto archiv/Wikipedia
Dobíjecí stanice s větrnou mikro-elektrárnou. Foto archiv/Wikipedia

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *