Energetický manažer se městu vyplatí

Energetickou manažerkou statutárního města Prostějova je již šest let Ing. Kateřina Vosičková. Byla vůbec prvním energetickým manažerem města a začínala v době, kdy většina českých měst energetika neměla vůbec. Pod jejím vedením město zrealizovalo řadu energeticky úsporných projektů, které z veřejných rozpočtů ušetřily nemalé peníze.

Zkušenosti se zaváděním energetického managementu bude Ing. Kateřina Vosičková prezentovat i na konferenci Energetický management pro veřejnou správu, která se koná 21. a 22. ledna 2020 v Praze a jejímž pořadatelem je agentura B.I.D. services. Ještě před konferencí nám odpověděla na tři otázky.
Vyplatí se městům mít energetického manažera? Lze například odhadnout, jak velkou částku město Prostějov dokázalo ušetřit díky hospodárnému nakládání s energií za dobu vašeho působení?
Pozice energetického manažera je ve městech velmi důležitá a věřím, že i přínosná. V menších obcích je asi obtížné takovou pozici vytvořit, pak je důležité, najít osobu, která bude mít alespoň zájem o monitorování spotřeb a zjednodušený energetický management. Velmi důležité je ale nastavení kompetencí energetického manažera a podpora vedení města, které musí mít na provádění EM zájem.
Je těžké odhadnout, o jak velkou částku za dobu mého působení jde, do mé kompetence kromě hledání energeticky úsporných opatření patří i centralizované nákupy elektřiny a zemního plynu pro město a jím zřizované příspěvkové organizace a organizace, v nichž má město majoritní finanční podíl. Investiční akce typu zateplení budov, rekuperace atd., jsou pak v gesci Odboru rozvoje a investic. Řádově se ale i s nákupy jedná o desítky milionů korun, které město šetří díky centrálnímu nákupu a díky realizaci energeticky úsporných opatření. Jen nastavení pravidel, monitoring spotřeb a změna chování a myšlení uživatelů budov magistrátu a příspěvkových organizací, přináší nemalé úspory. Sami ředitelé si hledají možnosti, jak by ušetřili náklady za energie, které pak konzultují, případně jim pomohu rozvíjet prvotní myšlenky. Není to jen o energetikovi, ale o celém týmu lidí, kteří mají chuť dělat nové věci, nebo dělat věci jinak.
Který z projektů realizovaných městem pokládáte za vůbec nejúspěšnější? Jaké plány má město do budoucna?
Za svůj největší úspěch považuji vytvoření fungujícího systému energetického managementu. Nastavení komunikace mezi energetikem a příspěvkovými organizacemi. Počátky byly hodně těžké. My jsme obecně nastaveni tak, že každou změnu vnímáme často zbytečně negativně a jako práci navíc. S odstupem času ale všichni pochopili přidanou hodnotu, kterou jim zavedený systém dává.
Z projektů pak asi stojí za zmínku vysoké procento budov, které prošly EÚO (asi 85 %), výstavba FVE na střeše haly Sport centra mládeže, instalovali jsme dálkový monitoring vody, který nám pomáhá odhalit nechtěné úniky a havárie vody. Osobně mám velkou radost i z projektu měření CO2 ve školách, do kterého se aktivně zapojili žáci pod taktovkou učitelů. I zde je vidět, že zájem o vzdělávání v této oblasti je i ze strany pedagogů a ředitelů. Děti aktivně prováděly měření CO2 a zpracovaly vyhodnocení výsledků. Učí se tak efektivně větrat místnosti, kde není rekuperace vzduchu a musí si vystačit bez technického vybavení.
Za velmi přínosné považuji vytvoření konceptu Smart Prostějov, kde je energetika jedním ze 14 témat a otevírá nám dveře pro další projekty. Mezi ty patří efektivní hospodaření se srážkovou vodou, příští rok bychom měli vybudovat na sportovní hale retenční nádrže a srážkovou vodu využívat nejen pro zálivku a vsaky, ale i ke splachování toalet. Máme v plánu výstavbu dobíjecích stanic pro elektromobily, podporujeme čistou mobilitu, ať už sdílenými koly (bikesharingem), která jsou dotovaná městem, tak kompletní MHD na CNG. V rámci hledání dalších energeticky úsporných opatření, plánujeme instalaci centrální regulace vytápění budov magistrátu a spoustu dalších projektů.
Co je, podle vás, v současnosti největší slabinou českých měst v oblasti energetiky a úspor?
V době, kdy jsem se dostala na pozici energetika, byla tato oblast v plenkách. Sama jsem si musela určit směr, vymýšlet projekty a cesty. Dnes je situace daleko lepší, je mnohem víc informací, školení. Energetika je jednou z nejdiskutovanějších oblastí a to hlavně proto, že si společnost začala uvědomovat vyčerpatelnost zdrojů. Zároveň je to ale i oblast, která se velmi dynamicky mění, je třeba sledovat nové trendy, technologie a nebát se. Často je také těžké najít toho správného partnera pro realizaci. Pořád jsme ve veřejné správě svázaní soutěžením „na cenu“, mnohdy na úkor kvality. Největší problém ale přichází zevnitř. Je to samotná komunikace uvnitř úřadu. Neměly by se stávat situace, že proběhne investiční akce a až pak se zjistí, že se energetické věci daly udělat jinak, lépe. Činnosti musí být koordinované a k tomu je potřeba vzájemná komunikace a sdílení informací. I to šetří peníze.*
Připravila Mgr. Marcela Musílková, B.I.D. services, s. r. o. (www.bids.cz)
Obrázky:
Fotovoltaické panely na střeše haly Sport centra mládeže v Prostějově (děti sledují na monitoru údaje o aktuálním výkonu elektrárny). Foto archiv/Volty.cz
Ing. Kateřina Vosičková, energetická manažerka města Prostějov. Foto archiv/B.I.D services

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *