Budovy by měly být ještě úspornější

Evropská komise v červenci zveřejnila sadu klimaticko-energetické legislativy v rámci balíčku Fit-for-55. Řada návrhů se dotýká také sektoru budov. K těm nejzásadnějším podle profesního svazu Šance pro budovy (ŠPB) patří navýšení povinných energetických úspor z 0,8 % na 1,5 % ročně, rozšíření cíle renovací vládních budov na všechny veřejné budovy, navíc do úrovně budov s téměř nulovou spotřebou, nebo zahrnutí sektoru budov do systému obchodování s emisními povolenkami.

Informace vyšla v časopise Energie 21 č. 4/2021.

Revize směrnice o energetické účinnosti (EED) počítá od roku 2024 s výrazným navýšením povinných ročních úspor ze současných 0,8 % na 1,5 %. A to i přesto, že většina členských států včetně Německa má problémy s plněním stávajícího závazku. Za nedodržení navíc hrozí sankce.

„Zavedením povinných úspor přiměla Komise členské státy energetickou účinnost řešit. I díky tomu v Česku fungují renovační programy jako Nová zelená úsporám nebo příslušné výzvy v operačních programech. Další zpřísnění může být ale problematické. Důležité bude, aby se nezvyšovaly pouze cíle, ale také finance určené pro renovační programy,“ uvedl Tomáš Trubačík, hlavní analytik svazu Šance pro budovy.

Evropská komise dále navrhuje rozšířit cíl renovací vládních budov, kterých je v Česku 774, na všechny veřejné budovy, tedy řádově tisíce budov ve vlastnictví obcí a krajů včetně radnic, škol nebo nemocnic. Ročně se má zrenovovat ekvivalent 3 % jejich podlahové plochy. Navíc se v návrhu objevuje, že mají být renovovány na úroveň budov s téměř nulovou spotřebou (NZEB). Stávající praxí přitom byla renovace alespoň do úrovně energetické náročnosti C – „úsporná“.

„Samozřejmě chápeme, že by veřejné budovy měly jít příkladem, nicméně vázat cíl na NZEB nepovažujeme v Česku za nejvhodnější. Máme tady velké množství veřejných historických budov, které z technického hlediska není možné zrenovovat do standardu NZEB,“ vysvětlila Šárka Tomanová, ředitelka svazu Šance pro budovy.

Další významnou plánovanou změnou je rozšíření systému obchodování s emisními povolenkami o sektor budov od roku 2025. Povolenky bude s největší pravděpodobností nakupovat prodejce paliv, nikoliv koncový uživatel. Šance pro budovy ale podporuje také další narovnání prostředí, neboť nyní jsou povolenkami zpoplatněny pouze elektřina a dálkové teplo, kdežto plyn, uhlí ani další emisní paliva nikoliv.*

Red (Zdroj: ŠPB)

Foto archiv/MPO

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *