Biouhel prospívá půdě i ovzduší

Biouhel (z anglického biochar) je uměle karbonizovaná biomasa, určená pro zpětnou aplikaci do zemědělské půdy. Biouhel zlepšuje půdní vlastnosti, prospívá plodinám a představuje také způsob uložení uhlíku, zachyceného fotosyntézou z ovzduší. Zemědělci však biouhel příliš nevyužívají. Hlavním důvodem je, že se těžko ekonomicky hodnotí efekty, které jim (a půdě) přinese. Šancí na změnu může být biouhel ze zbytkové biomasy při výrobě bioplynu.

Výtah z článku, který vychází v časopise Energie 21 č. 2/2020.
Biouhel je produktem rozkladu biomasy vlivem vysoké teploty při malém nebo nulovém přístupu kyslíku. Tento proces nazýváme karbonizace. Biouhel má obsah téměř stejný živin jako původní biomasa, až na snížený obsah dusíku. Živiny se z něj uvolňují pomalu, nevyplavují se. Uhlík v biouhlu je velmi stabilní, v půdě zůstává staletí až tisíciletí. Tím se liší od původní biomasy, která se v půdě rozkládá poměrně rychle a slouží spíš jako zdroj energie.
Zkoumání vlastností biouhlu a efektů jeho používání je předmětem mnoha výzkumných úkolů po celém světě. Díky tomu je potvrzeno, že je cennou funkční součástí obdělávané zemědělské půdy. Přínosy jeho působení jsou jasně definovány. Jde zejména o zásadní zlepšení fyzikálních vlastností půdy, zvýšení její vodozádržené kapacity, lepší využívání živin a mikroprvků rostlinami, omezení vyplavování agrochemikálií, rozvoj prospěšných půdních mikroorganizmů, vyšší tvorba humusu, a tedy zvýšení přirozené půdní úrodnosti a tak dále. Zuhelňováním rostlinné biomasy a aplikací biouhlu do půdy lze nejen významně zlepšit vlastnosti půd, ale také trvale uložit obrovská množství uhlíku, zachyceného předtím fotosyntézou z ovzduší. Přesto se ale biouhel zatím nestal nikde na světě běžně používaným materiálem. Průmyslová hnojiva, pesticidy a herbicidy stále vítězí nad přírodě blízkými postupy.
Šance na změnu však existují. Pro provozovatele zemědělských bioplynových stanic je další obchodní příležitostí právě biouhel, a to jako jeden z vedlejších produktů výroby bioplynu. Zuhelňování biomasy a ukládání biouhlu do půdy je navíc i součástí formátu odstranění uhlíku z oxidu uhličitého podle zprávy mezivládního panelu IPCC ze srpna 2018. Označuje ho jako PyCCS. Mezi ostatními způsoby CCS je tento jednoznačně přirozený a přírodě blízký. Napodobuje totiž přirozené požáry, které obnovují ekosystémy a ukládají stabilní uhlík do půdy. Důsledkem požárů je vždy intenzivní růst biomasy, a tedy ukládání dalšího uhlíku. Biouhel tedy představuje reálný způsob odstranění oxidu uhličitého z atmosféry.*
Ing. Jan Káňa, Biouhel.cz
Obrázky:
Místo tekutého digestátu se běžným rozmetadlem aplikuje biouhel (třeba společně s hnojem)
Využití biouhlu z fugátu z BPS má více efektů: digestát se nevyváží, voda zůstává k dispozici, využije se teplo z kogenerace a do půdy se vrací živiny a uhlík
Ukládání biouhlu do půdy je součástí systému odstranění uhlíku ze vzdušného CO2 (podle IPCC)
Technologie na karbonizaci biomasy Karbotech pracuje na principu nízkoteplotní pyrolýzy

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *