Novou šancí je výroba biometanu

V Česku je nyní v provozu asi 570 bioplynových stanic, tj. asi 54 stanic na milion obyvatel, což je třetí místo v Evropě za Německem (136) a Švýcarskem (77). Z toho jsou asi čtyři stovky bioplynové stanice zemědělské, které využívají hlavně silážní kukuřici. Přibližně sto bioplynek zpracovává čistírenské kaly a jen asi dvacet komunální a průmyslové biologicky rozložitelné odpady. Všechny bioplynové stanice bez rozdílu vstupní suroviny však dnes mají novou šanci – vlastní výrobu biometanu.

Výtah z článku, který vyšel v časopise Energie 21 č. 2/2019.

Bioplyn je v České republice v současnosti použit převážně k výrobě elektrické energie a tepla v kogeneračních jednotkách. Teplo však zatím není dobře využito a často je bez užitku mařeno. Tím se významně snižuje efektivita provozu bioplynových stanic.

Bioplyn je však dnes možné využít i jinak, než na výrobu elektřiny a tepla v kogenerační jednotce – k výrobě biometanu. Z bioplynu, který je směsí metanu (asi 60 %) a oxidu uhličitého (asi 40 %), je možné přímo v zařízení bioplynové stanice izolovat téměř čistý metan a získat ekvivalent zemního plynu, tzv. biometan.

Biometan je možné buď vtláčet do rozvodné sítě zemního plynu, nebo použít k pohonu vozidel na CNG – tento biometan pak označujeme jako BioCNG.

BioCNG, vyrobený především z biologicky rozložitelných odpadů, je v nejen Evropě považován za významné biopalivo 2. generace, které již v nedaleké budoucnosti bude hrát důležitou roli v palivovém mixu pro dopravu. Česká republika v oblasti budování kapacit na produkci biometanu však poněkud zaspala. V zahraničí výroba a využití biometanu funguje již řadu let.

Prvním městem v České republice, kde vyjel do ulic autobus poháněný stlačeným biometanem (BioCNG), bylo Brno. Jako zdroj biometanu posloužil bioplyn z brněnské čistírny odpadních vod, vznikající při zpracování čistírenských kalů. Šlo o pilotní projekt, který měl za cíl názorně ukázat, že biologicky rozložitelné odpady jsou cennou surovinou, se kterou bychom měli počítat a naplno využívat její potenciál.

Autorem a hybatelem tohoto pilotního projektu byl Institut Cirkulární ekonomiky, jmenovitě Soňa Jonášová, ředitelka Institutu a Petr Novotný, který je jeho externím spolupracovníkem. Společnost Brněnské Vodárny a kanalizace, a. s., poskytla pro realizaci projektu zázemí Čistírny odpadních vod v Modřicích a umožnila odběr bioplynu vzniklého při zpracování čistírenských kalů. Společnost Dopravní podnik města Brna, a. s., vyčlenila pro pilotní testování jeden linkový autobus s pohonem na stlačený zemní plyn (CNG). Česká výzkumná společnost MemBrain, s. r. o., pro tento projekt zapůjčila jednotku na čištění bioplynu na kvalitu zemního plynu využívající membránovou technologii. Jedná se o české know how a českou technologii.

Pilotní projekt byl všemi zúčastněnými stranami hodnocen pozitivně, Dopravní podnik města Brna bude na základě úspěšného pilotního projektu hledat dlouhodobý zdroj biometanu pro své CNG autobusy.

Ing. Petr Novotný, Renards dotační, s. r. o., spolupracovník Institutu cirkulární ekonomiky, z. s.

Obrázky:

Bioplynové stanice v Česku bez rozdílu vstupní suroviny mají novou šanci – dodávku biometanu i do rozvodů pro zemní plyn. Foto archiv/Magazyn Biomasa

Finský farmář Erkki Kalmari již od roku 2002 pro sebe vyrábí BioCNG a patnáct let jej i prodává i veřejnosti. Foto archiv/Energiaremontti

Zdrojem biometanu pro brněnský pilotní projekt byl bioplyn z čistírny odpadních vod, vznikající při zpracování čistírenských kalů. Foto archiv/Petr Novotný

Společnost Dopravní podnik města Brna vyčlenila pro testování linkový autobus s pohonem na stlačený zemní plyn (CNG). Foto Petr Novotný

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *