Biomasa je lídr energetické transformace

V rámci obnovitelných zdrojů produkuje v Evropské unii nejvíce energie bioenergetika. V obecném povědomí přitom dominují spíše fotovoltaické panely na střechách domů nebo větrné parky našich západních sousedů. Jakým způsobem se dominance biomasy změní v následující dekádě, ukáže teprve čas.

Výtah z článku, který vyšel v časopisu Energie 21 č. 1/2020.

Podle aktuálně dostupných dat Eurostatu je podíl jednotlivých obnovitelných zdrojů energie na konečné spotřebě v zemích Evropské unie tvořen z 58,6 % energií z biomasy (viz tabulka). Biomasa je tak v Evropské unii v současnosti nejvýznamnějším lokálním a uhlíkově neutrálním zdrojem obnovitelné energie. Od roku 2021 však dojde k legislativním změnám, které mohou pozici biomasy ovlivnit.

Podíl jednotlivých obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie v EU. Zdroj: Eurostat 2017

Bioenergie 58,6%
Voda 14,7%
Vítr 14,6%
Slunce 6,2%
Tepelná čerpadla 5,1%
Geotermální energie 0,7%
Ostatní 0,02%

Přestože podíl ostatních druhů OZE na úkor biomasy spíše poroste, tvoří energie z biomasy páteř proměny energetiky opouštějící fosilní zdroje. Evropská bioenergetická asociace Bioenergy Europe spočítala, že sektor, který zastupuje, reprezentuje v EU-28 roční obrat kolem 60,6 miliardy eur a kolem 703 200 pracovních příležitostí.

Přepracovaná evropská směrnice na podporu využívání obnovitelné energie z roku 2018 přináší nové ambicióznější cíle, zároveň však klade i na bioenergetiku nové požadavky.

Evropští výrobci energie z biomasy se nyní postupně připravují na tzv. kritéria udržitelnosti, známá z certifikace kapalných biopaliv. Od roku 2021 by měly platit v celé unii také pro výrobu elektřiny a tepla z pevné biomasy a bioplynu. Producenti biomasy a energie budou muset prokazovat, že splňují takzvaná kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů. Kritéria musí splňovat zařízení spalující pevnou biomasu s tepelným příkonem nejméně 20 MW a zařízení využívající plynná paliva z biomasy s příkonem 2 MW a více.

Problémem provozovatelů v České republice, kteří nyní sázejí na levnější dřevní štěpku nebo již dříve na slámu, může být zajištění dodávek paliva v blízkém okolí v letech, kdy se sláma například vinou sucha neurodí, nebo po prudkém propadu nyní nadměrných kůrovcových těžeb. Další rozvoj sektoru by měl podobné nejistoty brát v potaz.

Evropská legislativa klade také nové požadavky na úsporu emisí skleníkových plynů. Oproti fosilním palivům musí paliva z biomasy v elektroenergetice a teplárenství uspořit nejméně 70 % emisí skleníkových plynů (zařízení zprovozněná po roce 2020) resp. 80 % (zařízení zprovozněná po roce 2025). Snaha o udržitelné zajištění biomasy pro energetické využití je určitě důležitá. Je však otázkou, proč některé sektory musí procházet kolotočem nejrůznějších certifikací a jiné jsou toho ušetřeny. K přírodním zdrojům bychom se měli chovat šetrně bez ohledu na jejich využití.

Stále výraznějším problémem, kolem kterého mnohé členské státy včetně Česka přešlapují, je nedostatečně zohledněná cena uhlíku v sektorech, které nejsou zahrnuty do systému obchodování s emisními povolenkami. S rostoucí cenou emisních povolenek je tato propast stále hlubší. V Česku se práce na ekologické daňové reformě, která měla za cíl zpoplatnit znečištění a na oplátku méně danit například práci, nyní zastavily.*

Red (Zdroj: CZ Biom)

Obrázky:

Biomasa je v Evropě nejvýznamnějším lokálním a uhlíkově neutrálním zdrojem obnovitelné energie. Foto archiv/Vattenfall

Pro bioenergetiku v Česku může být problém dostatek místní dřevní a zemědělské biomasy. Foto Jiří Trnavský

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *